Článek
K povzdechu měl důvod. „Není snad kruté sehrát pět velmi dobrých poločasů, v závěru duelu s Němci zatlačit soupeře tak, že toho měl plné zuby, a přesto skončit ve skupině třetí?" položil si řečnickou otázku Dovalil.
Samá nej a přesto až třetí
A nezůstal jen u ní... „Máme ve svém středu nejlepšího střelce celého turnaje, dali jsme nejvíc gólů ze všech mužstev, všech šest branek jsme nastříleli ze hry, pět poločasů jsme odehráli velmi dobře, ale přesto to na postup nestačilo. Postup jsme si ovšem neprohráli v duelu s Němci, i když jsme stav souběžně hraného střetnutí Dánska se Srbskem znali a věděli, že potřebujeme zvítězit. Prohráli jsme si ho v úvodním duelu s Dány," pragmaticky glosoval vystoupení svých svěřenců, jimž hned po remíze s Němci v kabině děkoval. Za remízu i předvedený výkon.
„Dopředu jsme věděli, že čtyři body na postup stačit mohou, ale také nemusí. Bohužel došlo na druhou variantu, takže všichni jsou hrozně zklamaní," přiznával, že atmosféra byla po závěrečném hvizdu hodně hořká.
Spousta věcí byla proti nám, připomínal trenér
„Postupují ta mužstva, která všechny předpoklady zvládla. My to bohužel nejsme, ale je třeba brát v úvahu, že spousta věcí se postavila proti nám. Šli jsme do turnaje bez útočníka, protože Vydru jeho Watford neuvolnil, takže Kliment musel na hrot z nouze, což platí i o Přikrylovi, který také není klasickým útočníkem. V prvním střetnutí s Dány nám chyběli distancovaní Kadlec s Kalasem, ke všemu se v druhém zápase Kadlec zranil. Bylo toho na jeden šampionát nějak moc."
I s těmito argumenty předstoupí před strahovskou generalitu, až bude překládat hodnocení účasti českých lvíčat na domácím mistrovství.
„Samozřejmě že jednou rovinou je to, že jsme ze skupiny nepostoupili a medaili doma nezískáme. Druhou ale představuje hra, která mě osobně potěšila. Kluci dokázali hrát pod tlakem a demonstrovali, že jejich věkový ročník je dobrým ročníkem. Skrývá se v nich potenciál do budoucna," stojí si za svým Dovalil, i když je mu jasné, že o jeho dalším působení u reprezentační jednadvacítky budou rozhodovat jiní.
Olympijská naděje ještě žije
Zviklat je pochopitelně může případný postup na olympiádu, protože v tuto chvíle naděje Dovalilova výběru na dodatečný zápas s třetím týmem moravské skupiny ještě žije. Samozřejmě za předpokladu, že do semifinále proklouznou ve středu Angličané.
„Budeme jim držet palce, aby poslední zápas s Itálií zvládli a postoupili. Pro mé kluky by byla účast na olympiádě velkou odměnou, protože postup do Brazílie byl jedním z cílů, které jsme před turnajem měli. A také by to pro ně byla čest... Nejen zlatí fotbalisté z osmdesátého roku v Moskvě, ale všichni, kdo se kdy olympijských her zúčastnili, to potvrdí," upínal Dovalil ke konfrontaci Angličanů a nadějím z ní plynoucích.
„Věřím, že bychom nedělní barážový zápas v Uherském Hradišti zvládli," byl přesvědčen i po hořkém konci v partii s Němci.
