Hlavní obsah

Covid připravil Jaroše o dvě reprezentační sezony. Proto debut až v Andoře

Tři roky na tuhle chvíli čekal, pomalu tři roky trvalo, než od reprezentačních trenérů zase slyšel: „Jdeš chytat.“ V Andoře před osmým dílem kvalifikace českých Lvíčat o postup na malé EURO dvacetiletý gólman Vítězslav Jaroš tahle kouzelná slova konečně slyšel. „Těším se. A moc. Vždyť to bude můj debut v jednadvacítce,“ vypadlo z mladého legionáře patřícího slavnému Liverpoolu, jenž momentálně hostuje v Notts County, klubu působícím v hierarchii fotbalových soutěží na Ostrovech v páté lize.

Foto: FAČR

Brankář Vítězslav Jaroš během tréninku v Andoře.

Článek

„To všechno covid, ten mě připravil o reprezentační starty," připomíná Jaroš, že naposledy hájil bránu českého mládežnického výběru v osmnáctce v květnu 2016 na turnaji Slovakia Cup v Banské Bystrici, Zvolenu a další slovenských městech.

„Jenže pak přišla koronavirová pandemie a s devatenáctkou jsme nehráli. Jeden zápas za druhým se rušil," vysvětluje dlouhé čekání na další reprezentační start.

Foto: FAČR

Jedenadvacítka během tréninku v Andoře.

I v jednadvacítce si na něj musel počkat, protože přednost dostával jeho vrstevník Matěj Kovář působící shodou okolností také na Ostrovech. Odchytal všech sedm předchozích kvalifikačních duelů jednadvacítky, aby až teď v Andoře uvolnil místo mezi tyčemi svému o rok mladšímu parťákovi Jarošovi.

V duelu s outsiderem skupiny, ovšem na zrádném umělém povrchu, kde všechny reprezentační výběry Andorry své zápasy hrají.

„Naposledy jsem na umělce chytal loni, když jsem byl na hostování v Irsku," rozpomíná se Jaroš na štaci v klubu St. Patrick Athletic, s nímž vyhrál Irský pohár a pomohl mu k druhé příčce v tamní lize.

„V bráně si musí člověk dávat pozor na jiný, mnohdy nečekaný odskok míče. A při přihrávkách zase na to, že balon po umělce tolik neklouže a někdy se i zadrhne, kdy neprší anebo není povrch hřiště mokrý. Ale zvyknout si lze rychle," nijak ho neirituje, že premiéru v bráně jedenadvacítky si odbude na umělce.

Nedělá si hlavu ani z toho, že nejspíš nebude příliš v permanenci a moc si nezachytá. Mladíci v dresech Andorry i v domácích zápasech většinou úporně brání a čekají na možnost k protiútokům. Tedy pokud se jim nabídne.

Brankář Vítězslav Jaroš

„I na to jsem zvyklý," vykládá Jaroš, že spousta zápasů Notts County, kde momentálně hostuje, má podobný průběh. „Po většinu zápasu máme míč v držení my, takže moc práce nemívám. Musím být ale připravený a krýt jednu dvě střely, co na mě za zápas jsou," popisuje, jak to v anglické páté lize chodívá.

„Šel jsem na hostování proto, abych odchytal co nejvíc zápasů. Jsem v Nottinghamu měsíc a půl a za tu dobu jsem odchytal dvanáct utkání, takže jsem velice spokojený," pochvaluje si, že mu působení v Notts County prospívá a že mu vlastně dopomohlo i k návratu do brány českých Lvíčat.

Výhra nad Andorrou v dnešním podvečeru na Estadio Nacional je pro ně samozřejmě povinností, jejíž splnění jim v červnovém domácím duelu nabídne možnost porvat se Angličany o první místo ve skupině a tím i přímý postup na malé EURO v příštím roce v Rumunsku a Gruzii.

„Už teď se všichni na červnový zápas s Angličany těšíme. A věřím, že budeme připraveni tak, abychom ho zvládli a na závěrečný turnaj se dostali," netají Jaroš, který do Anglie odcházel před pěti lety z pražské Slavie.