Článek
Nice (od našeho zpravodaje) - „Je mi 12 a na zápas půjdu. Jen táta je naštvaný, že nemůže. Bude koukat v televizi," vypráví Damien, člen zdejší akademie. Je jedním z dvou stovek šťastlivců, kteří zápas proti Slovácku uvidí přímo z tribun. I když Nice má kvůli řádění fanoušků zavřený stadion, klub využil možnosti pozvat děti do 14 let.
Stejný počet již ale dospělých fanoušků přivezlo také Slovácko, v areně pro necelých 36 tisíc diváků se ale tento počet nejspíše ztratí. „Stejně se těším, že uvidíme Pépého nebo Leminu, jak hrají a dávají góly. Obdivujeme je, jsou fakt dobří," dodává stejně starý Damienův kamarád Leo.
Oba patří do zdejší skupiny Mèfi, která sdružuje právě nejmenší fanoušky celku z přímořského města. Nice pozvalo také mládežníky z partnerských klubů v regionu, děti pak budou doprovázet speciální pedagogové z ministerstva školství.
Táta nic nehází, fandí slušně
„Ano, táta je velký fanoušek, ale ne ten, co hází předměty. Má šálu, dres a zpívá hymnu," popisuje Damien.
On i jeho nejlepší parťák Leo byli ve středu na tréninku své věkové kategorie. „Já chodím na fotbal jen dvakrát týdně, dělám i jiné sporty. Baví mě to tady, máme super trenéry," usmíval se chlapec a chtěl zapózovat pro web Sport.cz. To ale nedovolila jeho maminka, která se opodál vybavovala s kamarádkami. Jakmile uviděla, že se její chlapec chystá před objektiv, rázně zakročila.
A tak byl alespoň prostor si prohlédnout celé tréninkové středisko francouzského velkoklubu. Dominantou je přes sto metrů dlouhá čtyřpatrová budova. Uvnitř by se měly nacházet šatny, tělocvična, odpočinkové prostory i kanceláře nebo zasedací místnosti. Vstupní hala má pak podobu obrovského fotbalového míče.
O několik desítek metrů dále je pak samotný vchod do rozlehlého areálu. Nice využívá několik hracích ploch s umělou i přírodní trávou. Ze všeho je ještě cítit novota. Ještě aby ne. Klub si svou chloubu otevřenou teprve v roce 2017 důkladně hýčká.
Staveniště, odpadky, vraky
Jenže areál svým vzhledem tak trochu vyčnívá. Zatímco letiště a jeho přilehlé okolí připomíná novými budovami, hotely a restauracemi největší přímořská letoviska, o pár kilometrů dále je prostředí úplně jiné.
Zázemí klubu i hlavní stadion Allianz Riviera se z letiště nachází na opačné straně než centrum města. Člověku stačí ujít několik kilometrů a myslí si, že někde proskočil branou do jiného světa. Jeřáb střídá jeřáb, na chodnících se válí odpadky, rozbité kočárky, výjimkou nejsou ani vraky aut.
„Mně se v Nice líbí hlavně kvůli tomu, že můžeme chodit na hřiště a kopat si nebo hrát basket," chválí fotbalový talent Leo možnost sportovního vyžití pro zdejší mládež.