Článek
Švýcarský fotbal zaznamenal v posledních letech velký výkonnostní progres, což jeho reprezentace potvrdila nejprve na loňském evropském šampionátu a poté i v kvalifikační skupině mistrovství světa. Jen pro připomenutí - na Euru vyřadila úřadující mistry světa Francouze a dostala se do čtvrtfinále, kde vypadla se Španělskem až po penaltovém rozstřelu. A do Kataru postoupila přímo z prvního místa ve skupině poté, co za sebou pro změnu nechala čerstvé mistry Evropy Italy.
Už tyto výsledky vyžadují respekt a uznání.
Navíc potvrzují, že nejde o náhodu. Nový trenér reprezentace Murat Yakin, proti němuž jsem ve Švýcarsku hrával a vím, že byl dobrým fotbalistou, pokračuje v intencích a cestě nastavené jeho předchůdcem Vladimirem Petkovičem. Převzal po něm dobře připravený kádr, který má velkou fotbalovou kvalitu.
Česká fotbalová reprezentace se chystá v Edenu na nadcházející zápasy Ligy národů.
Samozřejmě díky tomu, že většina hráčů působí v kvalitních evropských ligách a pochopitelně v kvalitních klubech, v nichž nastupují v základních sestavách. To se pak na výkonech a výsledcích národního mužstva projevit musí. Ostatně, stačí si vzpomenout, kdy a v jaké éře slavil největší úspěchy český fotbal. To když Šmicer s Barošem kopali v Liverpoolu, Koller v Dortmundu, Nedvěd v Juventusu. Pak stačí mančaft správně manažerovat a výsledky přijdou.
U Švýcarů se ovšem do úspěchů reprezentace promítá ještě jeden důležitý faktor. Hraje v ní hodně kluků, kteří mají kořeny v balkánských zemích. Albánii, Kosovu, státech vzniklých po rozpadu bývalé Jugoslávie. Jejich rodiče se do Švýcarska přistěhovali, oni se v novém zemi většinou už narodili a mají tudíž dvojí občanství. Mohou si proto vybrat, za kterou reprezentaci chtějí hrát. Samozřejmě že volí Švýcarsko, kde mají skvělé zázemí a odpovídající podmínky.
Do národního týmu vnáší výbušnost, rychlost, kreativitu a pochopitelně individuální kvalitu, protože hráči z Balkánu to s míčem vždycky uměli. Pro potomky přistěhovalců to platí rovněž. Právě jejich zmiňované fotbalové přednosti v kombinaci s pracovitostí a disciplinovaností Švýcarů stojí za úspěchy reprezentace helvétského kříže.
Navíc musím připomenout dlouhodobou skvělou práci s mládeží ve švýcarském fotbale, která tamní reprezentace vynesla tam, kde v současnosti jsou. Seniorskou, stejně jako mládežnické. Nastolili režim výchovy, při němž se klade důraz na kvalitu kluků, jejich práci s míčem, techniku, vidění. A výsledky se zákonitě dostavily. Právě v tom je absolutní základ trvalého vzestupu švýcarského fotbalu a také cesta, kterou by se měl inspirovat náš fotbal.
| Fotbalový internacionál, vicemistr Evropy s českou reprezentací na EURO ´96, čtvrtfinalista MS ´90 s československou reprezentací. Za národní tým odehrál 60 zápasů, v nichž vstřelil šest gólů. S pražskou Spartou získal celkem šest mistrovských titulů, během angažmá v Dalian Wanda přidal i čínský ligový primát. Po odchodu ze Sparty působil ve francouzském Toulouse, švýcarském Servette Ženeva a čínském klubu DL Wanda. |
