Článek
„Je super, že proti Čechům se hraje v Plzni, kde jsem prožil spoustu fantastických sezon. Moc se těším. Jen mě mrzí, že na stadion nemůžou přijít diváci, návrat bych si užil určitě víc," říká Ďuriš, který opustil kádr Viktorie v zimě 2017. Přes ruský Orenburg a kyperskou Famagustu se letos v létě dostal do týmu kyperského šampiona Omonia Nikósie.
„Až vstoupím na trávník Doosan Arény, vybaví se mi vzpomínky na velké zápasy, které jsme s Viktorkou odehráli. V Lize mistrů, Evropské lize nebo v české lize. Mám v Plzni strašně moc známých a kamarádů. Je otázka, jestli se kvůli opatřením proti koronaviru vůbec s někým z nich potkám. Je legrační, že z většiny mých někdejších plzeňských spoluhráčů jsou už trenéři. Například Baky (Marek Bakoš) nebo Koza (Matúš Kozáčik). Oba snad přijdou na stadion mě pozdravit," podotýká Ďuriš.
Ze Slováků jde respekt. Pod novým trenérem Tarkovičem vyhráli také důležitý nedělní duel se Skotskem v Lize národů (1:0). Významně tak zvýšili naději na záchranu ve skupině B. Na předposlední Izrael, který v závěrečném utkání hostí Skoty, ztrácejí jeden bod.
„Náš hlavní cíl byl dostat se na EURO. Tomu jsme podřídili všechno. Liga národů je zajímavá soutěž, ale pro nás byla opravdu priorita účast na mistrovství Evropy. I tak věřím, že se v Lize národů zachráníme," doufá 32letý útočník.
Vzhledem k předchozímu angažmá ve Famagustě neměl po letním přestupu do Omonie problém s aklimatizací. „Znám prostředí, lidi i ligu. V mužstvu navíc působí dva Češi, Honza Lecjaks a Michael Lüftner, a také krajan Tomáš Hubočan. Po několika letech jsem si mohl zahrát Ligu mistrů, byť jen předkola. Nakonec jsme se kvalifikovali do hlavní fáze Evropské ligy, máme možnost konfrontace s Eindhovenem, PAOK Soluň a Granadou. Jde o největší úspěch v historii klubu, Omonia v základní skupině evropského poháru nikdy nehrála," pochvaluje si Ďuriš.