Stovkař a šampion. Vaclík se po životní sezoně chystá na další velkou jízdu

Docela pech. Začátkem července se zranil, a i když se stihl včas uzdravit, závěr Evropské ligy dochytal Maročan Jasín Bunú.

Český brankář by si triumfu nejspíš cenil víc, kdyby ve finále chytal.

„Cením si ho úplně stejně. Jsem součástí klubu, který vyhrál Evropskou ligu, takže to beru stejně. Na hřišti by asi pocity byly trošku intenzivnější, ale i tak jsem finále na tribuně prožíval hrozně moc. A také si moc vážím, že můžu být součástí týmu, který to dokázal," ujišťuje Tomáš Vaclík.

Dlouhý a pandemií narušený ročník se stal jeho životním. „Myslím, že na klubové úrovni určitě. A s reprezentací jsme postoupili na EURO, takže kromě zranění na konci sezona byla dobrá. Budu ji považovat za jednu z nejúspěšnějších," souhlasí vítěz Zlatého míče pro nejlepšího českého fotbalistu za sezonu 2018/19 v rozhovoru pro fotbalovou asociaci.

Sezonu navíc vyšperkoval 100. vychytanou nulou v nejvyšších soutěžích, díky níž vstoupil do Klubu ligových brankářů. Zrovna v palbě světových hvězd v těžké španělské lize se stal 23. členem prestižního klubu určeného pro české a československé brankáře.

„Vstupu do Klubu si patřičně cením. Nikdy mě nenapadlo, že bych stovku mohl někdy udělat. Jsem rád, že ji mám za sebou a můžu být ve společnosti velkých jmen české brankářské školy," pochvaluje si Vaclík.

Na sraz tak dorazil v dobré náladě. Reprezentaci čekají duely na Slovensku a se Skotskem v Olomouci. Národní tým se sešel po téměř deseti měsících.

„Pauza byla dlouhá. Nevidět se takhle dlouho s kluky je divné, nezvyklé. Jsem rád, že zase můžu být v české partě a popovídat si česky. Za deset měsíců máme každý spoustu zážitků. Máme si stoprocentně o čem povídat," usmívá se.

Cítí se fit. „Po konci La Ligy jsme měli týden volno, tak jsem si trochu odpočinul. Po finále Evropské ligy jsem měl deset dní, tak věřím, že jsem načerpal nějaké síly a dokážu se dobře připravit na následující rok, protože bude zase dlouhý. Pokud půjde všechno dobře, zastaví se až po mistrovství Evropy," poukazuje Vaclík.

V reprezentaci si v konkurenci Pavlenky a Koubka až dosud uhájil místo jedničky. Teď se na něj tlačí i slávista Kolář.

„Nechytal jsem chvilku, takže uvidíme, jak to mají trenéři vymyšlené. Uvidíme, až potom začne nová sezona, jak se všechno bude vyvíjet," zůstává v klidu.

Teď se bývalý gólman Vítkovic, Žižkova, Sparty a Basileje každopádně těší na derby proti Slovákům.

„Jen je velká škoda, že se bude hrát bez lidí, protože zápasu by fanoušci zase přidali na větší atraktivitě. Derby se Slováky jsem zažil čtyřikrát, takže už všichni víme, do čeho jdeme a co můžeme očekávat," přemítá Vaclík.

„Slováci jsou velice šikovní dopředu a hrají hezký kombinační fotbal. Snaží se hrát hodně prostředkem a hodně střílejí z dálky. V tom je nebezpečný hlavně Juraj Kucka, který to dokazoval i v české lize a potom na zahraničních angažmá. Nechtěl bych vypichovat jenom někoho, protože se to potom vymstí," upozorňuje gólman.