Článek
Ponížení, zmatek, ostuda. Anglický fotbal se po čtvrteční porážce 1:2 v Lize národů proti Řecku probouzel s bolehlavem. Se slabším týmem Angličané neprohráli bezmála 20 let.
Média největší díl viny přičítají prostovlasému padesátníkovi.
Na jeden z nejsledovanějších trenérských fleků na světě se dostal dočasně a na krátkou dobu po rezignaci Garetha Southgatea. Šéfové anglické asociace ale možná někde v koutku duše doufali, že se z provizoria může stát řešení trvalé, zajímavé a fungující.
Vždyť jeho předchůdce Southgate také kdysi z jednadvacítky povýšil k áčku, které dvakrát procpal do finále mistrovství Evropy.
Kontinentálními šampiony se zase v létě stali Španělé, které vedl další nedávný kouč mládežnických reprezentací Luis de la Fuente.
Čtvrteční krach ve Wembley ale ukázal, že po podobné cestě Carsley nejspíš kráčet nebude. A ani on sám zjevně nechce.
Angličané s hvězdnou sestavou proti outisderovi většinu času drželi míče, ale nedokázali nic kloudného vymyslet. Dali jediný gól, vystřelili pouze dvakrát na bránu, zatímco Řekům napočítali statistici deset střel na bránu. Pětkrát dokonce rozvlnili sít, tři trefy jim ale sebral ofsajd.
„Nemyslel jsem si, že se hra může tak rozsypat. Chtěl jsem zkusit něco jiného a rád za to přijmu vinu. Byl to čistě můj nápad,“ zastával se týmu Carsley.
Kanonýr Kane nedoléčil drobné zranění z bundesligy, čímž Anglii na hrotu útoku vypadla zavedená opora. Dočasný kouč mohl nasadit Watkinse z Aston Villy nebo Solankeho z Tottenhamu. Jenže Carsley se rozhodl zaexperimentovat. O Kaneovy úkoly na hrotu útoku se měli podělit Bellingham, Foden a Palmer. Z křídla trio navrch podporovali ještě Saka a Gordon.
Všechno špičkoví mládenci a hvězdy z obdivovaných značek jako Real Madrid, Manchester City, Chelsea, Arsenal a Newcastle. Na papíře to vypadalo skvostně. Jenže na něm to i zůstalo. Anglická hra připomínala chaos. Na defenzivnější úkoly zbýval ze záložníků jen Rice, který mnohdy proti řecké přesile neměl nárok. Na domácí obranu se valil jeden brejk za druhým.
Leckdo si při sledování zmatků ve Wembley vybavoval otázku z letního Eura, kterou si při sledování rozpačitých Angličanů opakovaně kladli fandové i experti: Jak je možné, že tým s tak skvělými individualitami hraje tak mizerně?
„Zkusili jsme záměrně přetížit střed hřiště, ale experiment nevyšel,“ přiznal Carsley. „Bylo nereálné, kolik jsme toho očekávali. Do budoucna ale tohle řešení zůstává jako jedna z možností.“
Zůstává otázkou, zda u ní dočasný kouč bude, když o ní sám zapochyboval. Anglii měl provizorně vést při podzimních srazech v Lize národů. Velmoc v ní spadla do výkonnostní skupiny B, což znamená, že v každém utkání platí za jasného favorita.
V září si Angličané docela s přehledem poradili 2:0 s domácími Iry, následně 2:0 ve Wembley porazili i Finy. Čtvrteční zmar proti Řecku, aktuálně 48. týmu žebříčku FIFA, představoval porážku v soutěžním utkání od nejníže umístěného týmu od roku 2005 - tehdy Angličané v kvalifikaci o mistrovství světa selhali 0:1 proti Severnímu Irsku.
Pro Angličany v Lize národů zbývají tři zápasy. V neděli hrají ve Finsku. V listopadu budou cestovat do Řecka a skupinu zakončí doma s Iry. Po čtvrtku se nabízí, že to bude i derniéra kouče Carsleyho, což i sám připomenul.
„Po posledním srazu mě překvapilo, že se o mě začalo mluvit jinak. Přitom kompetence byly jasně rozdané. Měl jsem tým vést při třech srazech, zbývají tři zápasy a pak se snad zase vrátím k reprezentaci do 21 let. Nic by na to nemělo mít vliv.“
