Článek
Máma vždycky říkala: Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Jedno z mouder filmového Forresta Gumpa dost přesně sedí i na český nároďák.
Nejprve výprask od Portugalska, tři dny poté pak vzepětí a statečný odpor ve Švýcarsku. Ostatně ani červnový úvod elitní skupiny nebyl z jeho strany vyrovnaný. Nejprve výhra nad Švýcarskem a pak remíza se Španělskem, přitom skalp velkého soupeře byl nadosah. Pak ovšem venku v Portugalsku a Španělsku návrat do reality.
Kam vlastně národní tým patří? S výjimkou sobotního debaklu v Edenu konfrontaci s elitou zvládl se ctí, nebyl až takovým otloukánkem, jak se mohl obávat.
Aby však mohl kvalitnějším soupeřům konkurovat, musí se mu všechno ideálně sejít. A to je ve chvíli, kdy mu na závěr ve Švýcarsku chybí neuvěřitelný počet 14 hráčů (Bořil, Brabec, Čelůstka, Holeš, Hovorka, Jankto, Kalas, Kopic, Krejčí, Petrášek, Sadílek, Sýkora, Vydra, Masopust) takřka nemožné. Navíc když hned pět opor (Vaclík, Souček, Coufal, Schick, Hložek) je zatíženo nevydařeným startem jejich týmu do klubové sezony.
Přitom už i tým helvétského kříže má na každém postu dvojí zastoupení. O dalších soupeřích nemluvě. Když se třeba Portugalcům rozpadne stabilní obrana, pro náhradní variantu se nabízejí borci z Manchesteru City, Manchesteru United či PSG...
Češi? V nouzi povolají Kúdelu z indonéské ligy. Jeho nominace vzbudila velký rozruch, přitom snad nejlépe ilustruje, jaké možnosti výběru trenéři mají. Další stopeři prostě v danou chvíli nejsou.
Tím spíše je třeba hledat nové zdroje, myslet na rozšíření tradičního kádru. Tým do 21 let postoupil na EURO, již během listopadového srazu dostanou někteří mladíci šanci i v áčku. Ne náhodou se pak na začátku druhé půle ve Švýcarsku sešlo na trávníku pět borců Plzně hrající Ligu mistrů.
Viktoria sice na klubové giganty nestačí, konfrontace s nimi ovšem hráče rychle posouvá. Jemelka či Vlkanova byli v Kybunparku názorným příkladem, jak mohou trenérovi Šilhavému a spol. v nouzi vytrhnout trn z paty. Nebojí se hrát, forma z klubu je zdobí. Oba přitom působí v Plzni jen pár týdnů.
Není na místě reprezentaci odepsat, ačkoliv na MS do Kataru nepostoupila a v Lize národů svůj cíl, záchranu, taky nesplnila.
První muž českého fotbalu Petr Fousek ujistil, že Jaroslav Šilhavý a celý realizační tým má nadále důvěru. Společně se teď vrhnou do kvalifikace o EURO 2024 v Německu.
Český tým od rozdělní federace ještě na ME ani jednou nechyběl. Je třeba mít na paměti, že udržení unikátní série mu dá zabrat. Na šampionát přímo postoupí dva týmy z každé skupiny. Ideální konstelace je zatím v nedohlednu. Když nebudou Češi pokud možno kompletní, je dost těžké predikovat jejich šance na splnění nejbližšího cíle.
Člověk u nich totiž nikdy neví, co ochutná...