Hlavní obsah

Euforie outsidera. Nejhorší fotbalová reprezentace světa slaví historickou výhru

Dvacet let, 140 zápasů. Tak dlouho čekali fotbalisté San Marina na to, až zapíší druhou výhru v historii. Vysněný kousek se trpaslíkovi, který se topil u dna žebříčku FIFA, podařil ve čtvrtečním duelu Ligy národů proti Lichtenštejnsku. A obstaral ho borec, jenž v době posledního (a zároveň prvního) vítězství San Marina ještě ani nebyl na světě…

Foto: Profimedia.cz

Fotbalisté San Marina se na archivním snímku radují z branky.

Článek

„Takže si ho samozřejmě nepamatuji,“ líčil jediný střelec utkání a smál se u toho na celé kolo. Jméno Nicka Sensoliho bude už navždy tučně zapsáno v kronice sanmarinské kopané.

Ofenzivní záložník San Marina se narodil v červenci 2005. Až do čtvrtečního večera platilo, že reprezentace naposledy triumfovala v dubnu 2004, když v přáteláku zdolala Lichtenštejnsko 1:0.

Jak je to dávno? V době zmíněného vítězství česká reprezentace s koučem Karlem Brücknerem pokukovala po blížícím mistrovství Evropy v Portugalsku. A jistý mladík jménem Cristiano Ronaldo měl na kontě devět gólů v kariéře. Teď se už je na cifře 900.

Mezitím, co se Ronaldo stával fenoménem, San Marino na další úspěch čekalo. Povětšinou prohrávalo. Teď si ale smlslo na Lichtenštejnsku a přepsalo historii.

Zopakování vousaté výhry 1:0 znamenalo premiérové vítězství vůbec v oficiální soutěži UEFA. San Marino za něj vděčí devatenáctiletému Sensolimu, který na prahu 53. minuty využil zaváhání obrany a se štěstím přeloboval vybíhajícího brankáře.

Pak se vydal slavit. Pořádně. San Marino přece jen nedává tolik gólů, aby si mohlo dovolit nechat kterýkoliv z nich bez adekvátní odezvy. Mladičký střelec se s rozpřaženýma rukama rozeběhl k praporku, jen aby se o pár okamžiků později ztratil v hloučku křepčících spoluhráčů, náhradníky nevyjímaje.

Pohádka došla k tomu nejšťastnějšímu možnému konci pro San Marino. Před domácími fanoušky těsné vedení uhájilo a dosáhlo historického milníku. Přímo na hřišti vypukly oslavy.

„Jsem vyloženě nadšený,“ culil se Sensoli. „Fakt, pocity k nezaplacení. Do poslední chvíle jsme bránili, aby to vyšlo. Povedlo se. Emoce se nedají popsat,“ líčil fotbalista, který kope sanmarinskou nejvyšší soutěž za výběr země do 22 let a v uplynulém ročníku ochutnal i čtvrtou italskou ligu. „Dneska se asi moc nevyspíme,“ doplnil.

No, jak kdo. O reprezentantech San Marina je známo, že fotbalem se řada z nich neživí. Třeba takový záložník Matteo Vitaioli, jenž vytouženou výhru kvůli zranění sledoval z tribuny, si asi moc bouřlivé oslavy se svými parťáky nedopřeje. Pracuje totiž v továrně a čeká ho ranní směna…