Česko - Slovensko 2:0Česká euforie z výhry a postupu mezi elitu! Slováci dostali další lekci a sestupují o divizi níž

Po třech dnech vzali Šilhavého svěřenci úvod nedělního duelu s Izraelem přes kopírák. Jeden rozdíl v utkání se Slováky přece jen byl... Po příležitosti Matějů a dvou šancích Ondráška, při nichž se bravurními zákroky zaskvěl gólman Rodák, jemuž v šesté minutě pomohla i tyč jeho brány, si k vedoucímu gólu pomohli standardní situací.

Dočasný kouč slovenské reprezentace Štefan Tarkovič sice před utkáním tvrdil, že se oba celky znají natolik dobře, že se nemají čím překvapit, hlavičkující Souček přesto hosty zaskočil. I jejich přispěním, protože při rohovém kopu mu nechali čas i prostor k výskoku a legionář z West Hamu je ztrestal.

Zaslouženě, protože český tým hrající v totožné sestavě jako v neděli měl v úvodní půlhodině jasně navrch, aktivní hrou, vysunutým presinkem a soustavným napadáním i dobrou kombinací protivníka přehrával, takže Součkova trefa byla zúročením převahy, kterou i vytvořil.

Až inkasovaný gól Slováky působící hodně zakřiknutě trochu probral. Ale skutečně jen trochu, protože dál mysleli především na bránění, které bylo ovšem hodně nedůsledné. Hlavně Gyömbér dopřával důraznému a rvavému Ondráškovi spoustu prostoru.

Do útočení se pak hosté prakticky vůbec nepouštěli. Jedinou horkou chvíli přivodil ve Vaclíkově šestnáctce Mak, jehož centr ale stačil Coufal odkopnout na roh. Střelec postupového gólu v zápase se Severními Iry Ďuriš byl totiž na hrotu příliš osamocený a odříznutý, než aby při návratu na trávník, na němž léta účinkoval v plzeňském dresu, představoval nějaké nebezpečí.

Dobrý pohyb a aktivní presink českých hráčů dělal Slovákům problémy, s nimiž se nedovedli vypořádat ani v první půli, ani po změně stran.

Pekarík se sice čtyři minuty po přestávce dostal po parádním průniku Kucky do víc než slibné střelecké příležitosti, jenže Vaclíkův náhradník Koubek ji zlikvidoval a za šest minut už zvonila hostům v Plzni hrana.

Střídající Černý našel ideální přihrávkou Ondráška, který za přispění Gyömbérovy teče překonal mladého legionáře z londýnského Fulhamu Rodáka podruhé.

Dál už nebylo co řešit, protože patřičně uklidněný český tým partii ovládl a kontroloval až do samého konce, aniž by připustil sebemenší komplikace. Po výkonu, který byl ze tří listopadových zápasů nejlepší, vyhrál naprosto zaslouženě, přičemž jen u dvougólového rozdílu vzhledem k počtu šancí zůstat nemuselo.

A když dorazila zvěst z Izraele, že tam Skotové v souběžně hraném střetnutí prohráli 0:1, mohla radost z výhry umocnit i euforie z postupu mezi evropskou fotbalovou elitu do první divize.

Slováky čtvrtá prohra s českou reprezentací v řadě  bolela o to víc, že v Plzní šlo o jejich jubilejní třístý zápas, po němž se navíc rozloučili s druhou divizí Ligy národů a sestoupili o soutěž níž.