ANALÝZA: Haškův chaos. Češi hrají pokaždé úplně jinak, v Lize národů patří k nejhorším

Byla to docela vypovídající momentka, která vznikla při natáčení pořadu Přímák na Sport.cz. Jako host středečního speciálu dorazil známý pedant a bývalý trenér národního týmu Karel Jarolím. Při debatě o současném stylu reprezentace se v jednu chvíli zarazil.

„No ale jakým stylem se prezentuje?“

Jako odpověď mělo zaznít: Pokaždé úplně jiným.

Dokládají to data společnosti Opta, které označují průměrné pozice. Průměrují místo, na nichž se jednotliví členové základní sestavy nejčastěji potkávají s míčem.

Je to daleko víc vypovídající než grafika s rozestavením, které se ukazuje televizním divákům před výkopem utkání.

Mapa po úterní výhře 3:2 proti Ukrajině nabízí zajímavé postřehy. Například útočník Chorý hrál s míčem hlouběji než trio ofenzivních záložníků Černý, Šulc, Provod.

Češi pod Haškem poprvé od jeho březnové premiéry v Norsku přešli na rozestavení se čtyřmi obránci. Jednalo se však spíš o důsledek personální nouze na levé straně než reakci na setrvalou mizérii.

„Pozitivní je, že jsme hráli v jiném rozestavení,“ podotýká expert Jarolím. „Na Euru jsme hráli v nějakém rozestavení a se třemi stopery to nefungovalo, jak mělo. Nebylo to vyvážené. Nastoupili jsme se třemi stopery i v Gruzii, což mi jen potvrdilo, že se mělo něco změnit.“

Pojďme se podívat, jak vypadalo postavení hráčů v předešlých soutěžních utkáních, v nichž Hašek vedl reprezentaci.

Zahajovací duel v červnu na Euru odehráli Češi proti Portugalcům (1:2), kteří je zatlačili na vlastní polovinu. Kromě tří stoperů museli dost defenzivně vypomáhat i halfbeci Coufal s Douděrou.

Národní tým v podstatě hrál na pět obránců a zbytek týmu vytvořil shluk, který se s balonem dostávali do kontaktu někde u středového kruhu. Pokud měli Češi nějaký plán, absolutně jim nevycházel a nebylo znát, co v ofenzivě chtějí hrát. Rezignovali na útok nebo je spíš favorit k ničemu nepustil.

Výrazně útočněji si počínali na Euru proti Gruzii. Třeba levák David Jurásek vydatně podporoval ofenzivu. Jen nemohoucnost v koncovce způsobila, že Češi nevyhráli.

Remíza 1:1 je ale udržela ve hře o postup do osmifinále Eura. Taktický záměr proti Turkům (1:2) ale hned v úvodu nabouralo vyloučení přemotivovaného Baráka. Další poznatek? Ještě před červenou kartou se třeba střední obránce Hranáč při rozehrávce vytahoval do pozice defenzivní šestky, což odhaluje i jeho průměrná pozice.

Z oslabeného týmu byl kapitán Souček Čechem, který se dostával do hry nejblíže turecké bráně.

Zmínka o reprezentačním kapitánovi není náhodná. Je stěžejní člen sestavy, který ilustruje nestabilní herní plán. Čahoun z West Hamu pod Haškem odehrál všechna soutěžní utkání reprezentace v letošním roce, ale Součkovo počínání a pohyb se vždy lišily.

Proti Turkům platil za nejofenzivnějšího člena sestavy, naposledy proti Ukrajině se ze zálohy nejvíc přibližoval stoperům. Jiné zápasy se Souček rovnoměrně dělil o úkoly s Provodem nebo Králem.

Možná jste si všimli, jak se Součkova vytáhlá postava o víkendu v Tbilisi několikrát marně pokoušela napadat rozehrávku u gruzínského vápna. Reprezentační kápo má spoustu předností, ale honba za míčem a presink mezi ně určitě nepatří.

Tím se volně dostává ke katastrofálnímu výsledku 1:4 a ještě katastrofálnějšímu výkonu na úvod Ligy národů. Podle Jarolíma bylo docela překvapivé, že reprezentační trenéři opět zvolili rozestavení se třemi stopery.

„Když to bude fungovat a bude hra vyvážená, budiž. Když to nefunguje, soupeř si vytváří obrovské šance nehledě na čtyři góly v Gruzii. Chybí taky hráč ve středu pole nebo pro doplnění v šestnáctce soupeře,“ přemítá někdejší trenér reprezentace nebo Slavie.

Z mapy průměrných pozic si všimnete, jak například chybující zadák Krejčí hrál poměrně daleko od zbývající dvojice stoperů. Povoláním hrotový útočník Čvančara se zase toulal, jako levé křídlo byl neviditelný a ztracený.

Po šesti změnách v sestavě si Češi v Edenu poradili s Ukrajinci po divoké přestřelce 3:2. Výhra zamezila bezprostřední debaty o odvolání kritizovaného trenéra Haška.

„Byli bychom rádi, kdybychom byli někde dál. Možná jsme měli i představu, že budeme dál,“ poznamenal Hašek. Jeho tým nemá rozpoznatelný styl. Nenasazuje jednotlivce do fungujícího systému. Spíš mění taktiku a rozestavení podle soupeře nebo spíš podle toho, co mu soupeř vnutí.

Na Haškovu obhajobu musí zaznít, že bezpochyby nepracuje s výjimečnou generací plejerů. Tím ale stoupají nároky na nutnost promyšleného a zažitého plánu, s nímž lze trápit silnější protivníky.

Například Slováci mají v současnosti docela srovnatelnou úroveň, ale na Euru byli chválení a v osmifinále proti Anglii sahali po postupu mezi nejlepší osmičku Evropy.

„Je skvělé slyšet, jak nám i Češi fandili a jak se i jim líbila naše hra. Těší mě stejně jako to, že jsme k úspěchu dokráčeli vlastní hrou bez ustrašenosti a bojácnosti,“ vykládal nedávno pro Sport.cz slovenský reprezentant ze Slavie Ivan Schranz.

Slováci preferují pod italským koučem Calzonou rozestavení 4 - 3 - 3, z něhož málokdy ustoupí. „Hráli jsme svůj styl. Nechystali jsme se na soupeře, ale soustředili jsme se, co budeme dělat a hrát my,“ přikývl Schranz.

Hašek omladil český výběr, ale jinak na něm stěží hledáte další pozitivní nebo jiný viditelný otisk. První soutěžní výhra ani příliš nezměnila dosavadní vyznění Ligy národů skupiny B.

Jistě, dost čísla shazuje výprask v Gruzii, ale Češi se mezi šestnáctkou zemí ve druhé výkonnostní garnituře řadí v mnoha ohledech k těm nejhorším.

Čechům po dvou utkáních Ligy národů napočítali 794 přihrávek, patří jim 12. místo. Už na Euru patřili k nejhorším - méně si vyměňovali míč jen Rumuni a Slovinci. Česká přesnost pasů v Lize národů je na 81 procent, což je pasuje na 13. příčku. Bída.

Statistiky fotbalové reprezentace v Lize národů skupiny B (16 týmů):

S počtem střel a součtem očekávaných gólů (xG) se řadí k lepší polovině. Češi ale selhávají v obraně (xG, kterým čelili) nebo v individuálních technických dovednostech.

Hráči národního týmu se v Lize národů dostali jen do 22 situací jeden na jednoho, úspěšnost tzv. driblinku mají 36 procent - jen Wales a Rakousko jsou na tom hůř.

Hašek naopak po výhře nad Ukrajinci vyzdvihoval nasazení, což se projevuje i v datech. „Češi v Lize národů vyhráli 52,7 procent soubojů. Pouze Anglie (64 %), Slovinsko (54,7 %) a Černá Hora (53,5 %) zaznamenaly vyšší hodnotu,“ píše analýza společnosti Opta.

Ukazuje se, že bojovnost je základ k trvalejším úspěchům. Češi ale musí najít systém a plán. Zatím je to chaos. Neúspěšně volí rozestavení i hráče, které se do něj snaží napasovat. I sám Hašek ví, že ho čeká fůra práce.

Pokud k ní dostane příležitost.