Článek
Zázrak? Kdepak. V čem tkví kouzlo Ajaxu? „Držíme se našeho fotbalu. Pracujeme a využíváme silných stránek, které máme. Jsme schopni hrát různým stylem. Útočit i držet míč. Hrát ofenzivně, stejně jako velmi dobře bránit. Soupeřům to činí problémy, a právě proto se toho stále držíme," vysvětloval trenér Ajaxu Erik ten Hag překvapeným Angličanům, proč senzační tažení jeho mladého mužstva Ligou mistrů pokračuje.
Sedmnáct zápasů a jen jediná prohra
Ajax do ní vstoupil v druhém kvalifikačním předkole, takže už odehrál sedmnáct zápasů. Jeden prohrál, v šesti remizoval, deset jich vyhrál. Ten desátý právě v úterý v noci v novém fotbalovém chrámu Tottenhamu.
A stejně jako před dvěma týdny v Turíně se o to postaral i u Temže kluk, který ještě nebyl na světě, když před třiadvaceti lety Ajax zažíval naposledy podobný triumfální pochod Evropou. Van de Beek rozhodl odvetnou čtvrtfinálovou partii s Juventusem, teď vstřelil stejně důležitý gól Tottenhamu.
„Navíc si byly obě branky podobné. V Turíně Hakim Zijach vystřelil a míč se odrazil ke mně, tentokrát mi poslal skvělou přihrávku," nedělal dvaadvacetiletý supertalent nizozemského fotbalu z gólů žádnou vědu.
Jako by byly samozřejmostí. Jako by si ani nepřipouštěl, jak důležité byly a jsou.
Historii zná jen z vyprávění
Vždyť v dosavadní historii Ligy mistrů se podařilo jen jednomu ze sedmnácti mužstev vzepřít se osudu a postoupit do finále poté, co prohrálo první semifinálový zápas na svém hřišti. Právě jeho Ajaxu v sezoně 1995/96, kdy na svém stadionu podlehl řeckému Panathinaikosu 0:1, ale v odvetě pod Akropolí vyhrál 3:0.
Jenže o tom ví Van de Beek jen z vyprávění.
„Ale vím, že odveta v Amsterdamu bude nesmírně těžká. Na Tottenhamu to byla od nás dobrá první půlhodina, ale po změně stran jsme už naši hru hrát nemohli, protože fotbal se změnil spíše v bitvu. Proto musíme nachystat pro odvetu dobrý taktický plán. Takový, který nám umožní hrát stejně, jako těch třicet minut tady v Londýně," hlásil fotbalista.
„A jsme toho schopni. Pořád se sice učíme, ale přitom víme, že můžeme hrát mnohem lépe," byl s hráči zajedno Ten Hag.
Vrátí se Son, třeba i Kane...
Pochettinovi se ta slova neposlouchala dobře. Jeho svěřencům tuplem ne.
„Nezáleželo na tom, s jakým systémem a taktikou jsme do zápasu vstoupili. A ani velký počet zraněných hráčů, kteří nám scházeli, na to neměl vliv," nehledal omluvy pro výkon svého týmu dánský legionář ve službách Tottenhamu Christian Eriksen. „Dvacet minut jsme jen sledovali míč, který držel soupeř. My jsme vůbec nehráli. Vůbec..." posteskl si.
„Scházela agresivita, energie, aktivita, přístup. A za to nesu odpovědnost já, protože jsem trenérem," bral na sebe hlavní díl viny argentinský kouč a utěšoval se přitom, že s návratem distancovaného Korejce Sona a dost možná i uzdraveného Kanea bude jeho tým mnohem silnější než v prvním duelu.
„Myslím, že semifinále je stále otevřené. Pojedeme k odvetě a pokusíme se ji vyhrát. V tuhle chvíli potřebujeme jeden výsledek - výhru v Amsterdamu," pořád Pochettino doufá, že napodobí třiadvacet let starý zázrak Ajaxu a pošle nizozemský tým ze hry.
Chce být přece prvním koučem, který dovede Spurs do velkého pohárového finále, které bude hostit 1. června Madrid.