Hlavní obsah

Ostrá premiéra sparťanského talentu. Vstávej! řval na Schicka, pak útočníkovi poslal vzkaz

Aktualizováno

Premiéru jako hrom v A-týmu Sparty a také evropských pohárech má za sebou 20letý stoper Adam Ševínský. Trenér Lars Friis ho postavil do základní sestavy v posledním utkání hlavní fáze Ligy mistrů na půdě Leverkusenu. Proti jednomu z nejofenzivnějších mančaftů současnosti. „Moc si toho vážím, teď zrovna nemám moc slov. Budu to muset vstřebat,“ líčil po zápase, který Sparta prohrála 0:2.

Někdy je lepší do toho skočit po hlavě, říká Adam Ševínský. Schick mi tam dvakrát mohl i vynadatVideo: Sport.cz

Článek

Leverkusen (od našeho zpravodaje)  Ševínský se vrátil v zimě z hostování v Liberci, byl na poslední chvíli dopsán na soupisku a trenér Lars Friis ho ihned postavil do středu stoperské trojice mezi Asgera Sörensena a Martina Vitíka.

Dostal na starosti mimo jiné bránění elitního kanonýra v barvách Leverkusenu Patrika Schicka. „Byl jsem rád, že jsem hlídal Čecha. Jednou jsem mu řekl: ‚Vstávej!‘ Bych se mu chtěl omluvit, jestli to bude číst. Jednou jsem ho narval kolenem do zaďáku,“ usmíval se.

Jaký jinak byl?

Je to famózní útočník. Motal se kolem mě a jeho kvality jsou jinde než u útočníků třeba v domácí lize. To samé Florian Wirtz. Dvakrát to tam seknul na straně a říkal jsem si, jak je to možné. To se v Česku moc nevidí.

Jak bylo zmíněno, minimálně jednou jste Patrika Schicka trochu přebrousil.

Dvakrát mi mohl vynadat. Ale snažím se hrát tvrdě, což útočníkovi nemusí vždycky chutnat. Prostě práce obránců, někdy to musíme přibrousit.

Naučili jsme se, jak hrát Ligu mistrů, říká Lars Friis. Za poslední dva zápasy jsem šťastný Video: Sport.cz, UEFA

Kdy jste se dozvěděl, že vás čeká takový debut?

Před odletem. Měli jsme na trénincích nácviky a něco tušili. Informaci jsem pak zpracovával, chci moc poděkovat klukům z obrany, že mi pomohli, že i díky nim jsem mohl takhle zahrát. A jasně, měl jsem tam jednu ztrátu.

Nepramenila z nervozity?

Volil jsem špatné řešení. Ale nervózní jsem byl jen v autobuse cestou na stadion. Jakmile jsem vstoupil na trávník, všechno ze mě opadlo. Někdy je lepší skočit po hlavě do těžších utkání než se někde rozehrávat. Možná bylo dobré, že jsem naskočil zrovna na Leverkusenu. Ale rozhodně to bylo něco jiného než v lize. (smích)

Úplnou raritou je, když v Lize mistrů mají starty rodinní příslušníci. Váš otec František si soutěž zahrál v barvách Plzně na podzim 2011, se Západočechy má i dva tituly.

Jasně, byl i tady a hned po konci jsem s ním šel pokecat. Rodina mě podporuje, snaží se jezdit na každý zápas. Táta si ze mě dělá srandu, že má dva tituly a nějaké starty v Lize mistrů, takže až budu mít tolik co on, tak se o tom můžeme bavit. Doufám, že tohle nebyl můj první a zároveň poslední start, že přidám další. Je ale pěkné, že se nám to takhle povedlo.

Hrál jste místo kapitána Filipa Panáka, jak je těžké prosadit se v aktuální konkurenci Sparty?

Není to jen Pany, ale i Asger Sörensen, Jaroslav Zelený, Martin Vitík nebo Elias Cobbaut. Vážím si, že jsem v takové společnosti. Je až neuvěřitelné, co kluci dokážou zahrát za balony, jak se chovají na Strahově i mimo něj. Prostě super, ohromné zkušenosti.

Liga mistrů je každopádně u konce, teď potřebujete zabrat v domácí soutěži.

Jsme Sparta a jdeme si pro titul. Nemůžeme myslet, že bychom byli druzí nebo třetí. Chceme titul a zahrát si Ligu mistrů příští sezonu znovu.