Hlavní obsah

VIDEO: Kiksem proti CSKA jsem pobavil i manželku, přiznává Kozáčik. Tuší, že v Manchesteru bude v ohni střel

Manchester

Nebýt jeho skvostných zákroků, zřejmě se fotbalová Plzeň do historie Ligy mistrů zapsala nejvyšším debaklem. Brankář Matúš Kozáčik však při nedávném duelu Západočechů v Mnichově i přes prohru zářil. Nyní jej čeká další perná fuška při středečním utkání na hřišti Manchesteru City (20.45 hodin). Borec strážící svatyni úřadujícího mistra se občas musí postarat o čtyři děti, a tak jej ani střet s největšími ofenzivními hvězdami světového fotbalu neděsí. "Jejich síla je neskutečná," říká v exkluzivním rozhovoru pro Právo a Sport.cz.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Plzně Matúš Kozáčik.

Článek
Fotogalerie

Trénink brankářů Plzně

Trénink brankářů Plzně

Vychováváte čtyři děti. Představuje čas strávený s rodinou odpočinek, nebo jste rád, když z domácího kolotoče zmizíte za fotbalovými povinnostmi?

Doma si absolutně odpočinu. Věnuji se pouze dětem, vstřebávám jen důležité informace a nic kolem neřeším. Snažím se ulehčit situaci manželce. Péči o čtyři děti zvládá skvěle, ale ve volném čase jí chci maximálně pomoc.

Máte dvě děvčata a dva roční chlapce. Plánoval jste tak velkou rodinu?

Chtěli jsme tři děti. Když se narodili kluci, byli jsme nadšení. Je to super.

Co s dětmi nejčastěji podnikáte?

Největší pozornost pochopitelně vyžadují holky. Hrajeme si, zajdeme do parku, na dětské hřiště, do kavárny či do kina. Rády staví z lega nebo malují. Mají více oblíbených činností. Snažím se je zaměstnat a dbát na jejich rozvoj, nikoliv aby ony nechávaly při stavění vyniknout mě.

Návštěvy kina řídí v rodině dcerky?

Většinou chodíme ve třech, manželka s chlapci jsou doma. Máme zmapovaný program nových animovaných filmů a pohádek.

Kvůli fotbalu trávíte v poslední době mnoho času na cestách. Nemáte sklony při návratech domů děti rozmazlovat? Povolit jim více než manželka?

Určitě ne. Nerozmazluji je. Děti ví, že nesmí zneužívat okamžiků, když jsem konečně doma. Trošku jim polevím. Ale pokud zlobí, dostanou. Při čtyřech dětech do sebe musí vše zapadat. Výhodou je, že se děti mnohdy zabaví navzájem. Nejstarší Matylda si třeba hraje s Františkem, Žofie zase s Jánem.

Jste otec, který chce z dětí vychovat další vrcholové sportovce? Snažíte se už vést dcerky ke sportu?

Holky mají určité kroužky, zatím se nevěnují žádnému konkrétnímu odvětví. Nemám tendence je směrovat k něčemu speciálnímu. A nejsem vůbec přesvědčený, jestli jednou povedu kluky k fotbalu.

Vnímají už Matylda s Žofií, že jejich táta je úspěšný fotbalový brankář?

Někdy přijdu po zápase domů a hned mi hlásí, že mě viděli v televizi. Ale registrují maximálně barvu mého dresu. Zatím byly na jediném našem utkání ve finiši minulé sezóny, když jsme útočili na titul, ale v příštím roce bych je chtěl brát na zápasy častěji.

Nevyčítají vám někdy, že jste pořád pryč?

Matylda už se mě několikrát ptala, když jsem ráno odjížděl, zda přijedu ještě odpoledne nebo budu pryč i přes noc. Kolikrát mě taková slova zamrzí, ale momentálně je prostě cestování více. Moc bych si přál, aby náročný program vydržel.

Manželka nehudruje, že jste hodně na cestách?

Žena je šťastná, že se mi daří. Vždy mě podporovala. Lidé se jí na mě ptají, zájem o moje výkony má rodina i známí. Ona si uvědomuje, že dny na cestách vlastně představují úspěch. Nikdy mi nic nevyčítala.

Angažujete se v charitě pro děti. Jde o rozhodnutí závislé na skutečnosti, že sám máte čtyři?

Vůbec ne. Jsem rád, když mohu podpořit dobrou věc. Nejde přece o to, že se člověk takových akcí účastní, protože musí na základě klubových povinností.

Zapojujete se tedy do dobročinných akcí i sám?

Myslím, že obecně by člověk, pokud má příležitost, měl pomáhat. S manželkou vyvíjíme určitou iniciativu. Jen je potřeba myslet na skutečnost, že někteří lidé charitu zneužívají. Jsem rád, když pak můžu zajít mezi děti, kterým je pomoc určená, a moje přítomnost jim udělá radost. Jsou bezprostřední, jejich reakce jsou čisté. Rád s nimi trávím čas.

V pondělí jste rodinu opustil a vyrazil za dalším zápasem Ligy mistrů, který vás čeká na hřišti Manchesteru City. Zatím Plzeň ještě v soutěži nebodovala. Má naději právě na hřišti zámožného klubu?

Bude to hrozně těžké. Domácí jsou jasný favorit. Pravidelně hrají Ligu mistrů, mají nejlepší hráče z celého světa a jsou silově i technicky vybavení.

Nenahání vám hrůzu domácí bilance Manchesteru City, který má v Premier League bilanci skóre 26:2 a šest výher?

Jejich síla je neskutečná. Naposledy ukázali ofenzivní sílu proti Tottenhamu, který pokořili šesti góly. Byl bych rád, kdybych neměl mnoho zákroků, ale očekávám, že domácí potvrdí ofenzivní kvalitu a práce bude hodně.

Je pro vás specifický zápas v Anglii, kde jste před lety absolvoval stáž v Leedsu?

Šlo spíše o kemp, na který jsem vyrazil ve svém volnu. Bylo to pěkné, ale neřekl bych, že extra specifické. Zatrénoval jsem si s nimi, vše viděl a vyzkoušel. Za týden člověk pozná těžko něco nového.

Závěr podzimu absolvujete coby slovenská reprezentační jednička. Co pro vás představuje pozice v národním mužstvu?

Slovenský dres pro mě představoval velkou metu. Jsem rád za její naplnění.

Při posledních reprezentačních zápasech nejprve Slovensko s vámi v brance vyhrálo v Polsku s čistým kontem, následně hrálo bez branek s Gibraltarem už bez vás. Jak jste kolaps s outsiderem na dálku sledoval?

Duel ve Vratislavi se hrál ve fantastické atmosféře, podali jsme dobrý výkon. Druhý zápas jsem neviděl. Od kluků jsem věděl, že měli nějaké šance. Gibraltar byl velkou neznámou, prostředí v Portugalsku bylo specifické.

Jen o pár týdnů dříve jste z lavičky sledoval reprezentační jedničku Muchu, jak mu pod nohou při kvalifikaci v Řecku prošel míč do branky, stejně jako vám při duelu Ligy mistrů s CSKA Moskva. Co vám v tu chvíli běželo hlavou?

Že se to může stát každému. Právě proto lidi fotbal tolik baví. Člověk nikdy neví, co děj zápasu přinese v další minutě. Chyby jsou pochopitelně nepříjemné. Zatímco u útočníka ji nikdo ani nepostřehne, u brankářů jsou extrémně vidět.

Dobírali si vás plzeňští spoluhráči po vašem kiksu s moskevským CSKA?

Ano, na pár legrácek došlo. Jisté průpovídky k tomu patří. I manželka mi řekla, že jsem ji pobavil a celá situace byla vtipná. Člověk se tomu musí zasmát. Nikomu jsem neublížil, nikdo neumřel. Prostě vše beru tak, že chybu udělá každý.

Matúš Kozáčik
Devětadvacetiletý rodák z Dolného Kubína začínal s fotbalem v rodném městě, jako mladší dorostenec přesídlil do Košic. Odtud zamířil do Slavie, následně chytal za Spartu a kyperskou Famagustu. Od léta 2012 působí v Plzni.
Dvakrát slavil mistrovský titul. Jeden se Spartou (2009/10), jeden v Plzni (2012/13). Západočechům výbornými výkony pomohl v minulé sezóně nejen k prvenství v lize, ale rovněž k postupu do osmifinále Evropské ligy.
S manželkou Ivanou vychovávají Matyldu (5 let), Žofii (3), Františka (1) a Jána (1).
Související témata: