Článek
„Je to noční můra. Je to jako zlý sen,“ těžko hledal slova devatenáctiletý kapitán Matthijs de Ligt, vedle něhož poskakoval Danny Rose s lahví piva, kterou si otevřel přímo na hřišti.
„Jediná vteřina nás dělila od finále,“ moc dobře si Erik ten Hag uvědomoval, že podobná šance se nemusí léta opakovat. Kdo ví, kolik hráčů mu po senzačním tažení z kvalifikace až do semifinále Ligy mistrů v kádru zůstane... Nikdo netuší, jak si jeho Ajax v příštím ročníku povede, když vzhledem ke koeficientu nizozemského fotbalu bude muset znovu začínat Champions League v předkole.
„Prostě jsme se zhroutili. V první půli jsme hráli dobře a měli jsme před sebou volnou cestu do finále. Po přestávce jsme ale dostali hloupé góly a už jsme nedokázali vyvíjet na soupeře stejný tlak jako v prvním poločase,“ snažil se Matthijs de Ligt dobrat, proč ani tříbrankový náskok jeho Ajaxu nestačil, aby se po třiadvaceti letech probojoval znovu do finále Champions League.
„Právě v tom byla chyba,“ analyzoval José Mourinho v televizním studiu příčiny kolapsu Ajaxu. „Pořád se drželi své filozofie a svého fotbalu, i po dvou inkasovaných gólech hráli stejně, jako by proti sobě měli Vitesse v nizozemské lize,“ připomínal, že mladí svěřenci Erika ten Haga vůbec nezareagovali na vývoj druhého poločasu.
„Fotbalová filozofie je pro mě tím, co tým dělá týmem. Potřebujete ji, potřebujete takový styl hry, který přizpůsobíte kvalitám svých hráčů. Ale když chcete vyhrát speciální zápasy, musíte jít prostě i proti své filozofii. Semifinále Champions League takovým zápasem je. Bitvou, která vyžaduje strategii. Třeba i v tom, jak skrýt před soupeřem své slabiny. Jenže to Ajax neudělal,“ poukazoval Special One na to, že Nizozemci hnali sami sebe do záhuby,
„Zvláště když Tottenham svou hru ve druhé půli změnil, hrál velice přímočarý fotbal a měl na své straně štěstí i fotbalové bohy. Ale pravdou je, že své štěstí usilovně naháněl,“ složil Mourinho kompliment Spurs.