Článek
Claudio Marchisio z Juventusu se raduje z gólu proti Celtiku.
Mirko Vučinič z Juventusu (vpravo) v souboji s Victorem Wanyamou ze Celtiku.
Alessandra Matriho z Juventusu (upřostřed) brání hráči Celtiku Kevin Wilson (vlevo) a Mikael Lustig.
Po finále afrického šampionátu křepčil se zlatou medailí, v pondělí seděl dlouhých deset hodin v letadle a v úterý večer už nigerijský legionář Efe Ambrose nastoupil v obraně Celtiku k partii proti Juventusu.
Po návratu tvrdil, že se cítí brilantně
„Trenér se ho před zápasem ptal, zda je v pořádku. On odpověděl, že se cítí brilantně. Jestliže tomu tak nebylo, měl to říct. A pokud byl skutečně v pořádku, měl podat mnohem lepší výkon," pustil se do nigerijského spoluhráče záložník Kris Commons, který jen těžko skousával drtivou prohru 0:3 na domácí půdě.
Ambrose se pod ní podepsal, o tom není sporu. Špatně odhadl dlouhý nakopnutý balón, nechal Matriho uniknout a pohroma pro Celtic byla na světě. A už ve třetí minutě! Rychle inkasovaná branka ovlivnila celý další průběh zápasu.
Domácí sice útočili, vytvořili si velkou převahu, měli celou řadu šancí, ale Buffona v bráně Juventusu nedokázali překonat. Kouč Lennon zuřil, neboť podle jeho mínění tomu vydatně napomáhal španělský rozhodčí Undiano.
Kouč zuřil: Jsou ve Španělsku jiná pravidla?
„Dělal, že nic nevidí, ale prostě nechtěl vidět fauly, jichž se Italové dopouštěli a za které měli dostávat karty. Pískal je naopak proti nám, jakmile jsme se dostali do pokutového území soupeře. Měl to být fotbal a nikoli ragby. Copak se pravidla ve Španělsku či Itálii liší od těch našich v Británii? Cožpak se tam hraje jiný fotbal?" rozpálil se po zápase trenér Celtiku Lennon a přiznal, že jednostranné posuzování se snažil o přestávce rozhodčímu vytknout. „Šel jsem za ním, ale zahnal mě pryč."
„Nebyl to jen hlavní. Byli tam přece i pomezní a brankoví sudí. A všichni v okruhu dvaceti yardů. Jenže pokaždé to skončilo slovy: Uděláš to ještě jednou a přijde trest. Ale ten nepřišel nikdy," zlobil se stejně jako trenér i záložník Kris Commons.
„Přitom jsme hráli sedmdesát minut doslova excelentně, předváděli skvělý fotbal, měli šance. Bohužel jsme ale dostávali laciné góly," povzdechl si Lennon.
„Hlavně po velice nedbalých individuálních chybách, jaké si člověk neumí v osmifinále Ligy mistrů ani představit. Na takové úrovni, jakou představuje zápas posledních šestnácti týmů Evropy, si je nemůžeme dovolit," nešetřil nikoho skotský reprezentant Commons.
Teď už pomůže jen zázrak
I jemu je jasné, že po domácí prohře 0:3 cesta Celtiku Ligou mistrů končí. „Je to hořké. Prohrát 0:1, měli bychom naději. Prohrát 0:2, byl by to v odvetě těžký boj. Ale po třígólové prohře?" uvědomoval si moc dobře, že jeho týmu by odvetě pomohl jen zázrak.
„Člověk nikdy neví. Může se nám podařit dát rychlý gól, pak přijde třeba červená pro soupeře a budeme zpátky ve hře," chytal se chabé naděje jeho spoluhráč Mikael Lustig.
„Skličující prohrát tříbrankovým rozdílem. Ale když jsme si doma dokázali vytvořit tolik šancí, proč bychom to nesvedli i v Turíně? Pravdou ale je, že budeme potřebovat zázrak," snažil se oživit víru i kouč Celtiku Lennon.
