Článek
Nejvíce Sýkoru rozhodně potěšil druhý koš losovacího osudí. Právě ten totiž určil, že Viktoria již historicky podruhé v rámci bojů Champions League zamíří do Katalánska. „Barcelonu sleduji od svých čtyř let, je to můj srdeční klub. Na Camp Nou jsem se zatím byl podívat jen jako turista na prohlídce, takže se opravdu nemohu dočkat," poznamenal s úsměvem čtrnáctinásobný český reprezentant.
Levonohý šikula ale adresoval i složení zbytku obtížné skupiny C, v níž bude společně se spoluhráči bojovat o body proti dvěma dalším gigantům - Bayernu Mnichov a Interu Milán. „Přáli jsme si hrát přesně proti takovým soupeřům, což se nám splnilo. Ke každému zápasu ale i přes sílu našich oponentů musíme přistoupit tak, abychom předvedli ten nejlepší možný výkon," pravila motivovaně opora plzeňské Viktorie.
„Přesně kvůli podobným momentům neustále trénujete a denodenně dřete. Každý malý fotbalista sní přesně o tom, že si někdy zahraje přesně na těch stadionech, na nichž se představíme v této sezóně my," zasnil se závěrem očividně šťastný Sýkora.
Mimochodem, on sám původně doufal ve skupinu smrti, které by ale byla paradoxně možná ještě o něco milosrdnější než ta, do níž byla Viktoria nakonec zařazena. Přál si totiž, aby ji svedl los do boje proti Paris Saint-Germain, Barceloně a Dortmundu. A pro svoji preferenci našel i dobré odůvodnění.
„V PSG je Messi, Barceloně fandím a na stadionu Borussie chci vidět tu velkou tribunu za bránou," vyprávělo plzeňské číslo sedm ještě před losem spoluhráčům v kabině, kde panovala velmi uvolněná atmosféra.
Aby také ne, když postup mezi evropskou elitu znamená pro Plzeň jak obrovský úspěch na sportovním poli, tak značný přísun financí do klubové kasy. A to je po hubených letech bez peněz z evropských pohárů možná ještě důležitější, než fakt, že se po trávníku Doosan Arény budou prohánět Sadio Mané, Robert Lewandowski nebo Romelu Lukaku.