Specifický soupeř Slavie: Půvabný stadion, místo pro rozvoj hráčů, béčko Brightonu

Brusel (od našeho zpravodaje) - Český vicemistr si tam ale nezahraje, pohárová odveta se uskuteční v Lotto Parku, sídle rivalského Anderlechtu. Nicméně stadionek s 9 400 místy, který stojí od roku 1919, charakterizuje Union. Má zvláštní auru, historii i skromnost. Ostatně i trenér sešívaných Jindřich Trpišovský přiznal, že když při přípravě sledoval domácí zápasy belgického vicemistra, občas obraz zastavil a kochal se nevšedním pohledem na tribuny.

„V Belgii je tenhle stadion velmi neobvyklý. Není moderní, třeba tři ze čtyř tribun nemají střechu. Je kolem něj velká debata, protože klub se ho snažil modernizovat, ale je situován v zeleném parku a je zakázáno s ním něco dělat. Union tak musí hledat místo pro nový, větší a modernější stadion jinde, nicméně úřady mu nerady pomáhají, a tak se nic nehýbe. Ovšem atmosféra je tam skvělá, fanoušci jsou nadšení a kulisa je jiná než kdekoliv jinde v Evropě,“ přibližuje pro Sport.cz Stéphane Lecaillon, belgický novinář z webu dhnet.be.

Stadion nezapadající do moderní doby patří k Unionu stejně jako další poznávací znaky. Klub z předměstí Bruselu se chlubí bohatou historií, z let před první a druhou světovou válku má všech svých jedenáct titulů. Od šedesátých let však začal pendlovat v patrech belgické fotbalové pyramidy, propadl se až do čtvrté nejvyšší soutěže a dlouho se čekalo na rozmach.

Zásadní byl příchod anglických majitelů v roce 2018 v čele s Tonym Bloomem, většinovým vlastníkem Brightonu z anglické Premier League. Union se v roce 2021 vrátil do první ligy a hned v první sezoně ovládl základní část. Ovšem nadstavbu, před níž se v Belgii půlí body, nezvládl a skončil druhý. „Kdyby tu nebyl takový systém, byli by mistři,“ je přesvědčený Lecaillon.

Ovšem Union nabíral na popularitě, pomohly mu i okolnosti. „Představoval čerstvý vzduch v belgickém fotbale. Musíme si připomenout, že v roce 2019 tu vypukl velký skandál s ovlivňováním zápasů a praní špinavých peněz. Union v tu chvíli působil jako duha na šedivém nebi,“ popisuje belgický žurnalista.

Klub vyznávající žlutou a modrou barvu se udržel nahoře i v dalších dvou sezonách, na jejich koncích obsadil třetí a druhé místo, nadstavby mu nejdou. Dokáže se však vypořádat s prodejem opor. Funguje tak, že hráče najde, rozvine a s výdělkem pošle dál. Děje se tak každé léto. Nejzvučnějším produktem této strategie je útočník Victor Boniface, který válí v Leverkusenu.

„V tomhle směru jsou nejlepší v Belgii. Nikdo není tak dobrý, aby prozkoumal trh, našel neznámé hráče a podepsal je. V Unionu vyletělo hodně hráčů, kteří přišli z nižších soutěží,“ přikývne Lecaillon.

Sympatií v zemi má sok Slavie dost. „Fanoušci ostatních klubů mají obvykle Union rádi. Je to pro ně takový klub na druhém místě. Často je slyšet: ‚Pokud nemůže být můj klub mistrem, tak ať je jím Union, a ne Anderlecht nebo Bruggy,“ říká novinář z webu dhnet.be.

Právě dva nejslavnější kluby v Belgii silného a nového protivníka moc nemusí. „Anderlecht proto, že je jeho rivalem v Bruselu. A Bruggy nemají Union čím dál víc rády, protože se stal jejich nečekaným soupeřem v boji o titul. Šéf Brugg před třemi lety dokonce sarkasticky zmiňoval, že jeho tým vyhrál titul před béčkem Brightonu,“ dodává Lecaillon.

Byla to narážka na Blooma, který už se však z hlavní role stáhl. Když Brighton a Union figurovaly ve stejné pohárové soutěži (v Evropské lize), UEFA na něj zatlačila, aby jednu aktivitu zásadně omezil. Hlavním majitelem je nyní také Angličan Alex Muzio. „Anglické vedení až obdivuhodně respektuje hodnoty a DNA Unionu. Hodně belgických klubů má problémy se zahraničními vlastníky, Union je opakem. Muzio je oblíbený mezi zaměstnanci i fanoušky,“ tvrdí Lecaillon.

Slávisté ale věří, že dnes večer nebude mít nikdo z Unionu radost.