Senzace v Lize mistrů: Vlci rozsápali dosud neporažený Real, partie v Paříži skončila remízou

Válku nervů gólman Hart vyhrál. Zdržováním před exekucí pokutového kopu si sice koledoval o žlutou, ale Ibrahimovice rozhodil natolik, že mu penaltu zlikvidoval. A pár desítek sekund poté si poradil i s hlavičkou domácího snajpra mířící pod břevno.

Pro čtvrtfinálovou partii důležitý moment, neboť Citizens začali v Paříži hodně aktivně a hlavně ofenzivně. „Přijeli jsme přece hrát náš fotbal. Útočný a ofenzivní," nechal se slyšet kouč Ostrovanů Manuel Pellegrini, jehož svěřenci skutečně záměr naplňovali.

Jenže přišla sedmá minuta a faul na Matuidiho, na který ovšem sudí nereagoval. Pět minut na to však už pokutový kop odpískal, i když zákrok Otamendiho na Davida Luize zdaleka tak evidentní a hlavně jasný nebyl.

Hart však učinil spravedlnosti za dost, neboť střelu Ibrahimovice vyrazil. Po jedenácti minutách sice Ibra gólmana Citiy překonal, jenže přestřelil i bránu, takže ani z jeho třetí šance nebylo nic.

Zákonitě přišel trest. De Bruyne dostal hosty do vedení trvajícího ovšem pouhé dvě minuty. Po doslova šílené minele, které se dopustil Fernando a po níž by to od trenéra schytal i sedmiletý kluk v přípravce, totiž Ibrahimovic vyrovnal. Šťastně, protože po rozehrávce Harta kopnul Fernando do balónu tak lajdácky, že trefil Ibru, od něhož doputoval míč do sítě.

Po půli domácí obrat dokonali. Di María se o to postaral, neboť rohovým kopem donutil Harta balón jen vyrazit a Rabiot ho pohodlně doklepl do brány. A záhy mohlo být s Citizens zle docela, protože Ibrahimovic hlavičkoval do břevna.

Pellegriniho celek kritický moment přečkal a za svou aktivitu byl odměněn. Pro změnu po chybě Auriera a zmatcích celé domácí obrany, kterých využil Fernandinho k vyrovnání. Pochopitelně že Pellegriniho svěřenci si remízu dávající jim naději na historický postup do semifinále už pohlídali a domácí k ničemu nepustili.

Pokořili Barcelonu v jejím chrámu, takže duel ve Wolfsburgu měl být pro Real procházkou. Zvláště, když kouč Zidane po vítězství v El Clásiku naznačil, že právě Liga mistrů bude pro Bílý balet prioritou. Úvod tomu nasvědčoval... Ronaldo dal hned ve druhé minutě gól, který ovšem pro ofsajd neplatil, po čtvrthodině se zjevil v obrovské šanci Benzema, jenž pro změnu ztroskotal na domácím gólmanovi Benagliovi.

Real podlehl klamu, že vše půjde samo a bude jen otázkou času, kdy největšího čtvrtfinálového outsidera ztrestá. Spletl se. A šeredně! Během sedmi minut dostal dva góly. Nejprve z penalty, jež přišla po faulu Casemira na Schürrleho, zanedlouho po výstavní přihrávce Brazilce Henriqueho, kterou umístil za Navasova záda Arnold. Aréna ve Wolfsburgu šílela nadšením.

A šílela i poté, co Benzema v další velké šanci hlavičkoval vedle, takže ze snahy Realu o zvrat nic nebylo. Zvláště, když se pár minut na to francouzský legionář v madridských službách zranil a musel střídat.

Po změně stran se už se Zidaneho celek topil v nervozitě a narůstající panice, která se pochopitelně do jeho hry promítala. Real si sice vytvořil převahu, ale scházely mu nápady, přesné přihrávky a schopnost perfektně organizovanou domácí obranu překvapit, natož pak ji přelstít. Zvláště, když Ronaldo byl jen stínem obávaného střelce, neboť se ani v šancích přicházejících v závěru utkání neprosadil.

Real tak odešel vůbec poprvé v letošní sezóně ze scény Ligy mistrů s porážkou, kterou mu připravili Vlci z Wolfsburgu.