Galatasaray - Real Madrid 3:2Real u Bosporu prohrál, ale postupuje, Dortmundu se podařil v nastavení zázrak a je v semifinále také

Už po třech minutách mohlo být o osudu čtvrtfinálové partie definitivně rozhodnuto. Di María měl ke gólu, jímž by Real pečetil postup mezi čtyři poslední týmy, hodně blízko, ale Muslera jeho střelu mířící do brány zblokoval. Za další čtyři minuty však už de facto rozhodnuto bylo, neboť Ronaldo po přihrávce Khediry naplnil svou normu a zase se na pohárové scéně trefil.

Zdálo se absolutně nemožné, aby Turci osud zvrátili, neboť v tu chvíli museli nasázet Realu pět gólů, protože jedině pak by postoupili. Drogba se o to sice pokusil, Sneijder také, jenže u pokusů zůstalo, neboť s precizní obranou Realu si domácí dlouho nevěděli absolutně rady.

Až po přestávce se dočkali... Nejprve ovšem musel spálit Ronaldo po gólové výzvě Di Maríi tutovku, aby se takřka vzápětí postaral po Sneijderově přihrávce o vyrovnání  reprezentant Pobřeží slonoviny Eboué. Galatasaray bylo od té chvíle blízko nemožnému. Hlavně Drogba v šestnáctce Španělů řádil, ale na skvělého Lopéze ani on dlouho recept nenacházel.

Turci však narostli, hýřili pohybem i aktivitou, byli lepším týmem, dostali Real pod drtivý tlak a dvacet minut před koncem se dočkali dvou slepených gólů. Sneijder fotbalovou parádou otočil skóre, minutu po něm Drogba efektní patičkou z malého vápna obrat dokonal.

Na víc však už turecký tým neměl. Zvláště, když v nastaveném čase, kdy hráli hosté už jen v deseti bez vyloučeného Arbeloy, Ronaldo jedenáctým gólem v Lize mistrů prohru přece jen zmírnil, takže kouč Bílého baletu José Mourinho se oprávněně radoval, neboť i tentokrát postoupil se svým týmem do semifinále.

Docela nečekaná režie. V úvodu tedy určitě, protože domácí jako by si v ofenzivě příliš nevěřili, takže se uchýlili k vyčkávací taktice, bránění a zdlouhavému držení míče. Zato Málaga - a Joaquín především - hýřila aktivitou a měla více ze hry. Prostě zcela opačný gard než před týdnem v prvním duelu.

Götze byl neviditelný, Lewandowski se proti dobře organizované obraně Španělů nedokázal prosadit, ve hře domácích to skřípalo. Postupně se ale Borussia přece jen probouzela. Než se ale pořádně nadechla, ztrestal její pasivitu Joaquín. Isco mu předložil přihrávku, zkušený jedenatřicetiletý záložník hostů si pohrál s obránci a přesnou střelou k tyči nedal Weidenfellerovi šanci.

Pro Málagu byl vedoucí gól pochopitelně povzbuzením, takže podnikla několik dalších nebezpečných výpadů, z nichž se hlavně střelci první branky Joaquínovi nabídla hodně slibná příležitost. Ale protože ji nevyužil, stihl jeho tým trest. Po kombinaci Götzeho s Reusem putoval míč k Lewandowskému, který pět minut před přestávkou obešel i brankáže a do prázdné brány vyrovnal. A hostům mohlo být ještě hůř, kdyby takřka vzápětí nezastavil Demichelis průnik Reuse a jeho přihrávku na Blaszczykowského číhajícího u tyče.

Hned po změně stran měl Joaquín další příležitost, ale nechal při ní pouze vyniknout gólmana, takže nadechnout se mohla Borussia. Zmírala sice na spoustu nepřesností, ale i tak se Götzemu, Piszczekovi a spol. nabídly možnosti otočit skóre. Nevyužili jich, a tak udeřili hosté. Osm minut před koncem poslal Júlio Baptista parádní přihrávku za obranu Borussie a střídající Eliseu ji zužitkoval.

Málaga slavila postup, neboť byla přesvědčena, že o účast mezi čtyřmi posledními týmy Ligy mistrů už nemůže přijít.  Předčasně, neboť v nastaveném čase se děly neskutečné věci. Borussia se postarala o senzační zvrat rovnající se zázraku. Reus totiž v první minutě prodloužení vyrovnal, stoper Santana, který se v zoufalém závěrečném náporu vysunul na hrot útoku, vzápětí po něm doslova dotlačil Schieberovu střelu do sítě.

Málaze, která se mohla stát po Villarrealu teprve druhým nováčkem soutěže, který se dostal až do semifinále, tak nakonec zůstaly jen oči pro pláč.