AS Řím - Real Madrid 0:2Real je blízko k tomu, aby zlomil italské prokletí, Wolfsburg má po přestřelce ke čtvrtfinále rovněž blíž

Totální defenzíva - to bylo dlouho to jediné, čím chtěli Italové Bílému baletu čelit. Přehustili prostor před šestnáctkou, vsadili jen na bránění, o útočení se ani nepokoušeli. Jejich pasivní pojetí připomínající někdejší catenaccio ale kupodivu na Real platilo.

Ronaldo a spol. si sice díky strojově přesné kombinaci vytvořili obrovskou územní převahu, ale byla jim k ničemu, protože pořádná šance, natož pak gól se z ní nezrodil. Příležitost Marcela sice nebezpečím zaváněla, jenže brazilský obránce pálil po lobu Ronalda těsně vedle, sám Ronaldo pak pět minut před přestávkou trefil jen do blokujícího Florenziho.

Žádný div, že se trenér Zidane hned několikrát zvedl nazlobeně z lavičky a od postranní čáry svým svěřencům radil, jak by měli obranu AS Řím rozebrat. I domácí Spalletti ovšem k hráčům promlouval a jeho slova na mužstvo dopad měla. Alespoň v tom, že si Italové počínali daleko aktivněji, než v první půli. El Shaarawy se skutečně do slibné šance dral, ale Navas jeho možnost zmařil.

Jako by tím dal povel Ronaldovi, aby ukázal, jak se mají podobné akce zakončovat. Marcelo mu poslal parádní přihrávku, on se kličkou zbavil Florenziho a chytře obstřelil polského gólmana Szczesného.

Po dvanácté Ronaldově trefě v letošní Lize mistrů konečně nabral zápas na tempu a obrátkách, takže šance se rodily na obou stranách. Vainqueur mohl vyrovnat, střídající Džeko ho zkoušel napodobit, ale trefil jen boční síť, na druhé straně měli ke gólům blízko jak hlavičkující Ronaldo, tak i Benzema.

Nakonec římskou partii definitivně rozhodl střídající Jesé, který čtyři minuty před koncem vstřelil druhý gól. Real je tak blízko tomu, aby po 28 letech zlomil italské prokletí a na devátý pokus přes protivníka z Apeninského poloostrova do další fáze Ligy mistrů postoupil.

Opatrnost povýšila nade vše obě mužstva. U Gentu vyznávajícího v belgické lize ofenzivní fotbal to docela překvapilo, neboť v domácím prostředí měl diktovat tempo a zápas režírovat. Zvláště, když kouč Wolfsburgu Hecking musel hodně zamíchat sestavou, neboť z ní pro zranění vypadli snajpr Dost a spolu s ním i Guilavogui a navíc i distancovaný Naldo.

Přesto byli aktivnější Němci, kteří se daleko častěji pokoušeli o ohrožení Selsovy brány. Střelám Träsche, Draxlera či Arnolda sice scházela přesnost i potřebná razance, ale alespoň vypálit zkusili. Ostatně, o jejich snažení vypovídal i poměr střel v první půli - Gent pálil jen dvakrát, hosté jedenáctkrát!

Domácí sázeli na zabezpečenou obranu a čekali, zda se jim snad nenabídne příležitost k rychlému výpadu, z něhož by mohli udeřit. Čekali marně, neboť Wolfsburg měl po akci Arnolda k první velké šanci blíž. Jeho centr ovšem stoper Mitrovič před nabíhajícím Krusem odhlavičkoval ...

I tato možnost ovšem hosty povzbudila, a když přečkali chvilkové vzepětí Gentu, měli čím dál víc navrch. Zaslouženě se proto dočkali po ťukesu Draxlera s Vieirinhou vedoucího gólu, k němuž osm minut po přestávce přidal Draxler po hrubé chybě domácí obrany druhý.

Zdecimovaný Gent šel do kolen, ale jeho utrpení neměl být zdaleka konec. Kruse to třetím gólem potvrdil, takže před Wolfsburgem se v tu chvíli otvíraly brány do čtvrtfinále Ligy mistrů dokořán.

Záhy se však zase přivřely, neboť Němci své vedení trestuhodně promrhali. Gent vstal v samém závěru doslova z mrtvých a během devíti minut vstřelil dva góly. Rýsující se debakl tak zmírnil a pro odvetu za dva týdny v Německu vykřesal alespoň jakousi naději.