Článek
Za živého boha by nechtěl překousávat stejné pocity, jako před dvěma lety na Stadio Olimpico v Římě. Za nic na světě by nechtěl zažít stejné zklamání, jako když jeho „Rudí ďáblové“ prohráli s Katalánci 0:2 a myšlenky na obhajobu nejcennější evropské klubové trofeje si rozbili napadrť.
V sobotní noci se mu nabídne odplata. Poslední v životě, protože po finálovém duelu Ligy mistrů končí. Neodvratně. Napořád. Nikdo už ho nepřemluví, aby se do brány vrátil.
Proto tak moc touží po fotbalovém Svatém grálu.
„Já, stejně jako spoluhráči. Majitelé klubu, stejně jako fanoušci. Všichni ho chceme,“ přiznává před duelem s Barcelonou Van der Sar, jemuž bude v den finále 40 let a 220 dnů. Překoná tím další ze svých nespočetných rekordů...
V posledním zápase letošního ročníku Premier League proti Blackpoolu se stal nejstarším hráčem, jenž anglickou ligu hrál a vyhrál. Teď se stane zřejmě navždy nestarším fotbalistou, který hrál Champions League. A dost možná i tím, kdo ji vyhrál.
Pro Van der Sara by to byl třetí triumf v životě. Poprvé zvítězil před šestnácti lety s Ajaxem Amsterodam, podruhé před třemi s Manchesterem United po penaltovém rozstřelu s Chelsea v moskevských Lužnikách, kdy proti němu selhal Anelka.
„Je obrovské štěstí, že mně můj poslední zápas nabízí podobnou příležitost. Teď ji ovšem ještě využít. Budeme k tomu potřebovat všechno, co v nás je. Fotbalový kumšt, zkušenosti, motivaci i komunikační schopnosti. Příprava na Barcelonu byla v podstatně stejná, jako kdyby nás čekal třeba Wigan. Rozdíl byl jen v intenzitě, protože finálový zápas Ligy mistrů nic nepřekoná,“ svěřoval se Van der Sar, který do Manchesteru United přišel před šesti lety a za tu dobu s ním hraje už potřetí finále.
„Věřím, že vítězné, protože časem člověk myslí víc na to, co mu proklouzlo mezi prsty, než na to, co vyhrál. Když zvítězíte, dáte medaili do skříně, nebo ji uložíte do tresoru v bance, ale možnost, která se před člověkem rozplyne, se honí hlavou neustále. A to bych nechtěl,“ přiznal nizozemský veterán, jak moc touží po poslední velké trofeji svého života.
Proto má už teď jasno, co se bude dít po finále ve Wembley. „Když vyhrajeme, nikdo mě nedostane domů. Ale jestliže s Barcelonou prohrajeme a o tuhle šanci přijdeme, nikdo mě nedostane z domova, protože nebudu chtít nikoho vidět,“ doznávala brankářská legenda, jak moc touží po fotbalovém Svatém grálu.
