Pištění, bučení i sehraný kotel Sparty aneb Když kluby slaví návrat do Ligy mistrů

Stuttgart (od našeho zpravodaje) – MHPArena se zaplnila přibližně 60 tisíci diváky. V drtivé většině v červenobílé domácí kombinaci. Jeden z rohů ale obsadilo 3333 sparťanů oblečených do černého. „Takhle to má vypadat,“ pochvaloval si jeden z přítomných novinářů.

Příznivci VfB ukázali mezinárodní fotbalové veřejnosti svou hymnu, zapálenost, euforii. V kotli za bránou vytáhli obří choreo „Zpátky v Evropě“ na připomenutí, že poslední utkání Ligy mistrů sehrál Stuttgart v osmifinále 23. února 2010, kdy remizoval rovněž 1:1 s Barcelonou.

Sparťané kontrovali plachtou s nápisem Champions Tour 2024/25. Ani v hlasitosti fandění se rozhodně neztratili. Proti mnohonásobné přesile to měli těžké, ale našla se místa, kdy byl „černý roh“ slyšet jasně a zřetelně.

„Být v Německu a takhle je slyšet, to je neuvěřitelné. Moc nám fanoušci pomohli. Teď doufám, že si naplno užijí Oktoberfest, který probíhá ve městě,“ chválil trenér Pražanů Lars Friis.

Zároveň ze sparťanského tábora jdou hlasy, že z pohledu fanoušků a jejich vystoupení na stadionu šlo o jeden z nejlepších výjezdů v historii, ne-li vůbec ten nejkvalitnější.

Našly se ale i momenty, kdy se domácí snažili Spartě duel co nejvíce znepříjemnit. Pískali, ječeli. Třeba před přímým kopem Kaana Kairinena, kdy sparťanský záložník parádní ranou do šibenice srovnal na 1:1, ostatním lidem zaléhaly uši.

„Nevnímal jsem to. Soustředil jsem se jen na míč, abych udělal to, co chci. Myslím, že jsem to provedl dobře,“ líčil Kairinen.

Fanoušci Stuttgartu pak bučeli při tradičním sparťanském kolečku i pozápasové děkovačce u sektoru hostí. A samozřejmě i během klání, jakmile se někdo z Letenských ocitl na zemi nebo se nechal ošetřovat.

„To je asi normální, že domácí tým dostává tímto hosty pod tlak. Teď tomu nebylo jinak a patří to k fotbalu. Naopak pro domácí jde o super podporu. Já si to užívám, nevadí mi to. Atmosféra byla skvělá, více takových zápasů,“ říká obránce Jaroslav Zelený.