Článek
Obránce Liberce Bohuslav Pilný v úvodním čtvrtfinále Poháru UEFA proti Borussii Dortmund (jaro 2002).
Bývalý trenér Hradce Králové Bohuslav Pilný (vpravo) během utkání na Dukle.
Máte na zápasy s Dortmundem speciální vzpomínku?
Nevím, jestli přímo speciální, ale pár jich mám. Třeba před domácím zápasem, který se hrál na Letné. Těsně předtím, než jsme vyšli na hřiště, se ke mně přitočil Rosa (Tomáš Rosický) a říká mi: hele, ty jsi nějak zhubnul.
Kompliment?
Doteď nevím, jestli to myslel ironicky a utahoval si ze mě, nebo ne. Měl jsem ale dobrou váhu, trenér Csaplár po mně v tomto směru šel. Z pražského duelu mi utkvěla v paměti ještě jedna věc. Pohled brazilského útočníka Amorosa, jedné z hvězd Dortmundu.
Obránce Liberce Bohuslav Pilný v úvodním čtvrtfinále Poháru UEFA proti Borussii Dortmund (jaro 2002).
Co jste mu provedl?
Zhrozil se, jakmile v tunelu spatřil moje dlouhé špunty na kopačkách. Když jsme se po losu rozestavěli po trávníku, zjistil, že vychází na mě. Vyjevil oči. Celý zápas kolem mě běhal a gestikuloval ve smyslu: buď v klidu, hlavně mě nekopej, já ti nezdrhnu.(směje se)
Splnil slib?
Mám za to, že jsme ho nepustili k ničemu. Jenže v odvetě to bylo jiný kafe. Před třetím gólem mě vycvičil. Třikrát naznačil, že bude centrovat. První zasekávačku jsem ještě ustál, při druhé jsem šel do skluzu, po třetí si Amoroso píchnul míč kolem mě a nahrál před prázdnou bránu. Takovou lumpárnu mi v český lize nikdo neudělal. Dortmund byl neskutečně našlapanej. V bráně Lehmann, na stoperu Kohler, v záloze Rosa, vepředu Koller s Amorosem.
Trenér Hradce Králové Bohuslav Pilný (vpravo) během utkání na Dukle.
Byl pro vás střet s takovým týmem pořád mimořádný, nebo jste díky dřívější zkušenosti s Liverpoolem byli nad věcí?
Byli jsme zkušenější. Když jsme jeli z hotelu na Anfield, říkali jsme si s klukama, hlavně, ať od nedostaneme bůra. Proti nám persony Owen, Gerrard, Fowler, Heskey. A my jsme s Liverpoolem odehráli hezký dva zápasy. Tím, že jsme ho měli za sebou, věděli jsme, co nás zhruba proti Borussii čeká. Neměli jsme přehnaný respekt. Těší mě, že se ta naše utkání čas od času vytahují. Pokaždé si vzpomenu na další a další věci z té doby.
Třeba?
Předzápasové tréninky na San Siru, v Lyonu nebo v Dortmundu. Čuměli jsme, nechtělo se nám ze hřiště. Věděli jsme, že ten stadion vidíme naposledy.
Vzpomínal jste na souboje s Amorosem. Vyměnil jste si s ním dres?
Mám dres Brazilce Ewerthona, ani nevím, jak jsem ho získal. Pamatuju si ale na legrační historku, jak si měnil dres Honza Nezmar s Ruiem Costou, po zápase na AC Milán.
Povídejte.
Cestou ze hřiště se domluvili, že si ho předají před kabinami. Na San Siru se jde ze hřiště do šaten nahoru po schodech. Costa byl o jeden napřed, znenadání se zastavil. Nezmič se ale v tom okamžiku na někoho otočil a kolíky mu projel achilovku. Portugalec po něm vzteky mrsknul dres, když mu chtěl dát Jenda ten svůj, jen mávnul rukou a odkulhal. (směje se)
