Článek
Přepadá vás pár hodin před odvetou v Maribou nostalgie při představě vidiny Ligy mistrů?
Bude to nostalgie, pokud se podaří postoupit. Já osobně jsem už fakt nepočítal, že bych se dostal tak blízko Lize mistrů, natož pak případně do hlavní soutěže. Kdyby se povedlo Maribor vyřadit a my skutečně prošli do skupiny, bylo by to srdceryvné. A nejen pro mě, ale i pro lidi, kteří prožívají boj o Ligu mistrů s námi.
Proč už jste s Ligou mistrů nepočítal?
Kdybych věděl před dvěma lety, že budu pořád zdravý, tak bych se myšlenky na Champions League nebál. Ale přeci jenom zápasů v předkolech Ligy mistrů je hodně a existuje hrozné riziko, že se to nepovede. Je spousta věcí, které mohou cestu do Ligy mistrů ovlivnit. Losem počínaje, přes kvalitu protivníka či podmínky v zemi soupeře. Překážek je strašná spousta.
Napadlo vás při jarním tažení za českým titulem, že budete mít podruhé v plzeňském dresu nadosah Ligu mistrů?
Ještě v ní nejsme! Chtěli jsme hrát o titul, což se podařilo. A když už jsme ho získali, dostali jsme právo bojovat v kvalifikaci Ligy mistrů. Jistá pravděpodobnost tudíž existovala. Můj skromnější cíl byl hrát znovu poháry celý podzim, což se povedlo. A pokud dopadne Liga mistrů, je to bez debat další velký úspěch v mojí osobní kariéře.
Na podzim před dvěma lety jste účast ve skupině Ligy mistrů označil jako absolutní strop. Pokud Maribor vyřadíte, jak byste ohodnotil druhou účast v hlavní fázi Champions League s Plzní?
Strop představovala Barcelona. V tu dobu šlo o nejlepší mužstvo v Evropě. Tehdy jsme nikoho lepšího potkat nemohli. Těžko může nějaký další soupeř překonat dva roky starý zážitek. Nicméně tehdy jsme hráli v Edenu. Kdybychom nyní dostali šanci, zápasy by se uskutečnily v Plzni, což by bylo fantastické pro Plzeňáky i nás hráče, kteří jsme v Plzni chvilku nebo v klubu dožíváme. Asi nikdo ze západu Čech by nemohl zůstat chladný.
Změnil jste se za dva roky dělící souboj s Kodaní a Mariborem v play off Ligy mistrů?
Nic mi nevyrostlo. Ani na zahradě, kam se moc nedostanu. Určitě jsem starší o dva roky. V mém věku už cítím každé ráno. Bojuji denně s tím, abych mohl na hřiště. Nějakou velkou změnu nepociťuji. V Plzni se vyměnilo pár hráčů, ale atmosféra zůstala hodně podobná. To je všechno.
Vyhlížíte duel s Mariborem i pod dojmem nadcházejících duelů ve skupině Ligy mistrů, které by zřejmě představovaly to nejlepší na konec kariéry?
To snad ještě ne. Když jdu na hřiště, tak se totiž cítím dobře. Ale jakmile hřiště opouštím, tak si říkám, že to byl vrchol. Uvidíme. Zatím se necítím tak, že by měl nastat úplný konec.
Před odvetou máte po domácím vítězství 3:1 velmi slušný náskok. Dokážete si představit, že mezi klubovou elitou budete chybět?
Náskok je nezpochybnitelný. Máme lepší výchozí pozici. Ale čeká nás zápas s velmi dobrým soupeřem v neznámém prostředí. Stát se může cokoliv. Uděláme všechno, abychom postoupili. Když to nevyjde, bohužel, to je fotbal. Věřím, že budeme-li všichni dostatečně pokorní, postoupíme.
A vy budete znovu pod postupem podepsaný jako kapitán a klíčový muž. Přitom na jaře jste se pral s nadváhou a mnozí nad vámi lámali hůl.
Já jsem v létě něco trošku změnil ve své životosprávě. Snažím se nového pravidla držet. A nemám s tím problém. Navíc pořád trénujeme nebo hrajeme. Zátěž je opravdu veliká. Tudíž celkově nemám s váhou problémy.
Ve srovnání s jarní částí sezóny jste podle zpráv z vaší kabiny shodil pět kilogramů. Jaký byl klíč k proměně?
Nejím večer. To je celé. Určitě jsem omezil pivo... Dám si třeba po zápase, nejsem žádný asketa. Takovou změnu jsem neudělal. Ale nedávám si pivo po každém jídle. Nicméně podle mého názoru není klíčová změna v pivě, ale v jídle. To žrádlo večer, to je rozdíl (směje se).
V loňské mistrovské sezóně jste o podobném kroku vedoucímu k redukci váhy neuvažoval?
Tam jsem potřeboval cukr a maso (směje se).
