Článek
Potěšení byli oba. Mourinho z postupu, domácí kouč Fatih Terim z výkonu svých svěřenců a vítězství nad Realem. Z přítomnosti Mourinha v kabině Galatasaraye také.
Trenér si liboval, že slib dodržel
„Musím za to Josému poděkovat. Přišel, i když jsme jeho mužstvo porazili. A měl pro mé hráče, stejně jako pro fantastické publikum, jen slova chvály," vykládal turecký trenér do kamer NTV Spor poté, co jeho tým dovedl čtvrtfinálovou odvetu s Realem do vítězného konce a slavil výhru 3:2. Na postup nestačila, ale pro Galatasaray znamenala strašně moc.
„Když jsem se do klubu vracel, bylo mým cílem vytvořit Galatsaray, jenž by dělal čest svému jménu, historii i příznivcům. Dnes jsem viděl, že se to děje a jsem rád, že jsem dodržel slib," nechal se slyšet Fatih Terim, neboť jeho celek dokázal čtvrtfinálovou partii s Realem zdramatizovat.
Po úvodním Ronaldově k.o. už v sedmé minutě totiž nikdo nevěřil, že by se Galatasaray ještě vůbec zvedl a mohl Bílému baletu vzdorovat. Vždyť v tu chvíli by musel Španělům nastřílet pět gólů, aby mohl myslet na postup.
Terim: Na semifinále jsem začal myslet
„Jakmile jsme po skvostné Drogbově patičce otočili skóre na 3:1, začal jsem myslet na semifinále," glosoval Terim senzační obrat, o který se postarali slepenými trefami dva bývalí Mourinhovi svěřenci Sneijder a Drogba.
„A kdyby Drogba využil i další příležitost, všechno by se zřejmě opravdu změnilo a my na postup dosáhnout mohli," litoval trenér Galatasaraye, že se obrat nepovedlo dovést do konce, a senzace se tudíž u Bosporu nekonala.
Příčinou zvratu bylo podle něho nasazení Nordina Amrabata do druhého poločasu. „Touto taktickou změnou jsme zmenšili propast mezi naší obranou a útokem, což byl důvod, proč nás Real v první půli přehrával," vysvětloval Terim.
Galatasaray hrál s 50 000 muži
Mourinho však viděl i další důvod - fantastické publikum. „Galatasaray dnes nehrál s jedenácti, ale s padesáti tisíci muži, což mělo také svou roli a vliv," poznamenal s neskrývaným obdivem k tureckým fanouškům. Popřel však, že by propadal obavám, že by jeho tým nemusel odvetu zvládnout a z Ligy mistrů nakonec navzdory domácí výhře 3:0 vypadl.
„Neměl jsem vůbec čas být nervózní. Jakmile jsme dostali dva góly během dvou minut, musel jsem reagovat. Poslal jsem na hřiště Albiola, aby se naše hra uklidnila a my se dostali do semifinále. Teď jsme tam a to je všechno, na čem mně záleží," přiznával Mourinho, jemuž nakonec přinesl definitivní klid Ronaldo druhým gólem v nastaveném čase. Šlo mimochodem už o jedenáctou trefu portugalského snajpra v této sezóně Ligy mistrů, čímž překonal své vlastní loňské maximum.
„Vždy jsem cítil, že moji hráči jsou připraveni tvrdě pracovat a mají v sobě velkou motivaci zahrát si finále. Nyní nás čeká semifinále a je proto čas, aby nepropadli nervozitě nebo snad strachu, ale byli dál sami sebou," rozpovídal se bezprostředně po postupu.
Dotazu, kterého soupeře by si v semifinále přál, se Mourinho elegantně vyhnul, drobné rýpnutí si přesto neodpustil. „V Paříži mám nějaké přátele, v Barceloně ovšem žádné," narážel na dnešní odvetu katalánského rivala s francouzským protivníkem.
