Benzema exkluzivně pro Sport.cz: Ronalda nedoženu, ale góly budu střílet dál

Čtyřiatřicetiletý kanonýr Karim Benzema byl s 15 góly nejlepším střelcem uplynulého ročníku Ligy mistrů, deset jich dal ve vyřazovací části. Ve španělské lize dovedl Real k titulu 27 brankami. S reprezentací navíc loni na podzim ovládl Ligu národů. Benzema dostal přednost před svým spoluhráčem brankářem Thibautem Courtoisem a dalším belgickým reprezentantem záložníkem Kevinem De Bruynem z Manchesteru City, kteří s ním byli ve finálové trojici. Brzy může získat další ocenění, neboť je považován za favorita v anketě Zlatý míč, která bude vyhlášena v říjnu.

Po tolika letech v Realu Madrid a tolika vyhraných trofejích jste se ve věku 34 let dočkal první velké individuální ceny. Proč si myslíte, že to trvalo tak dlouho?

Pro mě osobně je to velmi cenná trofej. Proto děkuji všem, mým spoluhráčům, mému týmu. Proč jsem čekal tak dlouho, to nevím. Myslím, že jsem teď lepší a hraju lépe než dřív. Jak jsem už několikrát řekl, vyhrál jsem řadu trofejí, ale takhle sezona byla z hlediska mých individuálních výkonů nejlepší v kariéře. Ale pokaždé, když jdu na trávník, tak nepřemýšlím o sobě, myslím na týmový úspěch. Věděl jsem, že to bude právě tým, který mě jednou dostane sem na toto pódium. Se svojí prací a tím, čeho jsem dosáhl, jsem velmi, velmi spokojený.

Váš vliv na tým byl v minulé sezoně větší než dřív, stal jste se lídrem. Vážíte si proto vítězství v Lize mistrů víc než vašich dřívějších čtyř vyhraných finále, nebo máte mezi nimi nějaký svůj nejoblíbenější?

Je to pokaždé jiné. Každé vítězství v Lize mistrů má svoji historii a příběh. Je jasné, že poslední triumf v Lize mistrů byl jeden z nejtěžších, protože potom, co jsme porazili Paris St. Germain, jsme šli na Chelsea a pak ještě na Manchester City. Byl to pro nás velice důležitý a těžký zápas. Nakonec jsme nikdy nepřestali věřit a dotáhli to až k celkovému vítězství. A máme v Madridu pohár. Vyhrál jsem Ligu mistrů pětkrát, ale poslední vítězství bylo nejsložitější a pro mě nejkrásnější.

Zdá se, že váš dopad na útok Realu se hodně zvětšil po odchodu Cristiana Ronalda. Aniž bychom chtěli něco negativního o něm říct, tak souhlasil byste s tím, že jeho přestup do Juventusu byl pro vás osobně výhodný?

Já jsem vždy po celá léta říkal o Ronaldovi, že mi hodně pomohl a měl v týmu jinou roli: mým úkolem bylo přihrávat a nabíhat si bez míče. A důvod byl jednoduchý. Když máte v týmu útočníka, který je schopen dát v jednom zápase pět branek, musíte tomu svoji hru přizpůsobit. Když odešel, věděl jsem, že moje role může být důležitější. Já se vždy snažím se jako hráč zlepšovat. Jedna věc je, kolik gólů dám a kolik budu mít asistencí. Vždy si můžete říct, jdu do toho a vyhraju zápas. Můžete vyhrát jako tým, nebo vzít odpovědnost na sebe. Jediná věc, která se změnila, je počet mých vstřelených branek. Já jsem už od dětství uplatňoval svůj styl hry a budu v tom stále pokračovat. Protože ten den, kdy změním svůj styl, bude ten den, kdy skončím s fotbalem.

Po Super Cupu jste měl nastříleno za Real Madrid 324 gólů, což znamená, že jste v historii klubu druhý za Cristianem Ronaldem. Nastřílel jste víc gólů než Raúl, Di Stefano, Hugo Sánchez a Ferenc Puskás. Co tohle pro vás znamená?

Znamená to pro mě spoustu věcí. Znamená to, že nejsem se svou kariérou daleko od legendárních hráčů Realu. To mi dodává sebedůvěru a víru, že mohu dosáhnout ještě víc. Dotáhnout počet gólů, co má Cristiano, je nemožné, ale pokusím se jich nastřílet ještě o trochu víc, než mám teď. Jak vždycky říkám, góly závisí na tom, co děláte na hřišti, proto se víc soustředím na to, co předvedu na hřišti, než na to, kolik vstřelím branek. Když chcete pomoci týmu vyhrát - musíte dávat góly. Tak se dívám na fotbal já. Pak máte počet gólů, což jsou jenom čísla, která nejsou pro mě zase tak důležitá.

Na velkou individuální cenu jste čekal dlouho a teď ji máte. Máte za sebou fantastickou sezonu v každém ohledu. Hrál jste s Francií ve finále Ligy národů, pak jste vyhrál Champions League. Nechybí vám velká trofej s Francií? Blíží se mistrovství světa, bude to pro vás příležitost všem ukázat? S jakou energií, elánem a touhou na něj pojedete?

Já nikomu nemusím nic dokazovat. Nehraju fotbal proto, abych něco dokazoval, nebo přemýšlel nad tím, že musím dosáhnout tohle nebo tamto. Hraju fotbal, protože ho mám rád. Trofeje, například ty, které jsme získali tento rok - Ligu mistrů, Super Cup, mistrovský titul, to jsou úžasné věci, které se udály v jedné sezoně. S francouzskou reprezentací je to jiné: je to jiný tým, jiný svět. Je tu před námi příležitost - a já doufám, že budu v nominaci - hrát na mistrovství světa. Dám do toho to nejlepší, co umím. Samozřejmě, že chci vyhrát. Ale kolik týmů ho bude chtít vyhrát, kolik hráčů? Každý má své sny - o mistrovství světa, o Lize mistrů, o individuálních cenách, jako je tahle nebo Zlatý míč. Už jako děti o tom sníme. Dnes je to pro mě blízko, mohu hrát na mistrovství světa, je to úžasné, ale já to neberu tak, že mám něco někomu dokazovat. Každý den trénuju, co nejvíc to jde, abych byl na hřišti dobrý. Aby si lidé, kteří se na nás přijdou podívat, užívali fotbal tak, jak si ho užívám já od svého dětství. Takhle to prostě mám nastavené.