Článek
„Když jsme stáli u středového kruhu a zněla ta krásná znělka... Zažil jsem ji poprvé, splnil se mi sen. Jsem rád, že jsem u toho mohl být," rozplýval se Jemelka po utkání. Po přestupu do Plzně hodně toužil. Delší čas cítil, že v Olomouci přešlapuje na místě, chtěl se posunout výš. V létě neskrýval, že myšlenkami je v Doosan Aréně, nikoli na Hané. Jednání se však táhla. Milion eur, který Sigma požadovala, musela Plzeň nejdřív vybojovat v kvalifikaci Ligy mistrů.
Minulé úterý jí mačkal Jemelka palce na dálku, aby zvládla odvetu 3. předkola proti Tiraspolu a zajistila si téměř 300milionový bonus od UEFA. Stalo se, necelé dva dny po postupu si Viktoria s vedením Olomouce plácla. Po premiéře ligové si ve středu v Baku odbyl Jemelka v dresu Plzně i tu pohárovou. Obě úspěšně.
„Výsledek z Baku nám dává velkou šanci do odvety. Jsem hrdý na celý tým, vybojovali jsme remízu v těžkých podmínkách. Počasí bylo nechutné a soupeř kvalitní," narážel Jemelka na vysokou vlhkost v ázerbájdžánské metropoli.
Sedmadvacetiletý reprezentační stoper se navíc musel v hlavě přešaltovat na nezvyklou pozici levého obránce. „Dozvěděl jsem se to den před zápasem. Samozřejmě, jde o jinou roli než na stoperu, ale musel jsem si s tím poradit. Jsem rád, že mi dal trenér důvěru," podotkl Jemelka.
Byť o Ligu mistrů do středy nikdy nehrál, důležité utkání v bouřlivé atmosféře před 31 tisíci diváky mentálně zvládl. I díky zkušenostem z angažmá v belgické Lovani nebo ze zápasů národního týmu. „Nemyslím si, že utkání v Baku bylo moje úplně nejtěžší. Já si tohle do hlavy ani nepouštím. Pokaždé, když jdu na hřiště, snažím se odvést maximum, ať proti mně stojí kdokoli," dodal plzeňský stoper.