Článek
Už v pět odpoledne začala v Malmö velká fotbalová zábava na uvítanou Ibry. Ve fan zóně vyhrávala hudba, čepovalo se pivo, na obrovské obrazovce běžely sekvence připomínající zářnou fotbalovou kariéru Zlatana Ibrahimovice, který se právě z Malmö vydal v roce 2001 do světa a ve středu se vůbec poprvé do města vracel.
Šťastlivci vyhráli vstupenky v loterii
A také se losovala loterie, v níž ti nejšťastnější ze šťastných vyhráli vstupenky přímo na zápas Ligy mistrů mezi domácím Malmö a Paris SG. A to všechno platil Zlatan Ibrahimovic.
„Malmö má malý stadión. Na švédské poměry samozřejmě nikoli, ale s ohledem na kapacitu těch opravdu světových určitě. Kdyby byl ten v Malmö pětkrát větší, naplnil by se do posledního místa, protože tak obrovský zájem byl mezi švédskými fanoušky o náš zápas a mé vystoupení," vysvětloval Ibrahimovic, proč nelitoval peněz a rozhodl se k zmiňovanému počinu.
„Každý se dovnitř na stadión dostat nemohl, ale chtěl jsem dát lidem možnost, aby zápas sledovali společně alespoň na velké obrazovce na náměstí. Pro ně i pro mě to by výjimečný okamžik," pochvaloval si švédský fotbalový bůh, že se nápad ujal a akce se povedla.
Prožil si svůj sen
Zápas s domácím Malmö mu vyšel také, i když nedal tři góly, jak si před utkáním přál. I jeden však stačil, aby jeho mužstvo vyhrálo 5:0 a suverénně postoupilo do osmifinále Ligy mistrů.
„Je to všechno jako sen," přiznával Ibrahimovic, který se před 34 lety v Malmö narodil a před čtrnácti lety se odtud vydal do Ajaxu Amsterdam na první velkou zahraniční štaci. Při vůbec prvním fotbalovém návratu do Malmö ho vítal nejen vyprodaný stadión a fan zóna na náměstí, ale obří písmeno „Z" na sto devedesát metrů vysokém mrakodrapu Turning Torso, nejvyšší budově nejen ve městě, ale i v celé Skandinávii. „Z" samozřejmě jako Zlatan...
„Tady všechno začalo a já měl pocit, že jsem zase zpátky doma. Od samého začátku jsem cítil, že jsem s fanoušky Malmö na jedné vlně. Byly to skutečně výjimečné chvíle pro mě i celou mou rodinu," svěřoval se Ibra, který stejně jako ostatní hráči Paris Saint Germain nastoupil k zápasu ve speciálních dresech s nápisem Je Suis Paris (Jsem Paříž) připomínajícím teroristické události v městě nad Seinou a oběti, které si vyžádaly.
Proto když vstřelil čtyři minuty po přestávce gól, nijak ho neslavil. A když pět minut před koncem střídal a odcházel ze hřiště, celý stadión svému Ibrovi nadšeně aplaudoval.