Hodný kluk z Moravy, co neumí být grázl, se těší na argentinského mimozemšťana

„Tehdy jsem se v Mladé Boleslavi nějak nehodil do sestavy. Ale nebyl jsem uražený. Věděl jsem, že to fotbalová kariéra obnáší. Chtěl jsem někam, kde budu stoprocentně hrát. Zájem Šymkentu byl eminentní, domluvili jsme se rychle," vzpomíná odchovanec Slovácka na dobu, kdy v sedmadvaceti zmizel ve fotbalově nepříliš atraktivní krajině. „Bydlel jsem na hotelu a za šest měsíců jsem se dostal domů jen jednou. A to ještě kvůli vyřizování víz," vypravuje.

„Nejbližší zápas jsme hráli dvě stě kilometrů daleko. Všude se létalo vrtuláky a upřímně, občas jsem měl strach. Ale byl jsem rád, že hraju," připomíná Kúdela podzim 2014, kdy ve čtrnácti duelech ani jednou nechyběl v základní sestavě. „Začal jsem si více vážit zázemí, které jsme měli v Česku. Nafasovali jsme věci, ale starat se o ně musel každý sám. Já měl výhodu, že jsem dal špinavé tréninkové oblečení do hotelové prádelny. Ale jinak... Z hlediska komfortu a servisu jsme tady úplně jinde," popisuje Kúdela.

Přitom právě dvaatřicetiletý borec, který prošel Slováckem, Spartou, Kladnem, Mladou Boleslaví, Šymkentem, Libercem a od ledna 2018 je oporou Slavie, nepatří k hráčům, kteří by postrádali skromnost a pokoru. Však na mnoha štacích slyšel, že má být větší grázl. „Občas mi trenéři či spoluhráči říkali, abych byl na hřišti větší svině. Ale to člověk musí mít v sobě," krčí rameny. „Jednou při angažmá na Slovácku, jsme seděli s Martinem Abrahamem. A ten říkal, že je vidět, jak jsem hodný kluk. A já nikdy neměl potřebu to měnit," směje se Kúdela.

„Nemá smysl řešit, zda jsem mohl být dál, kdybych se choval jinak. Prostě jsem si tím musel projít. Každý člověk to má nějak nalajnované. Já ve dvaatřiceti slavil dva triumfy v poháru po sobě, vítězství v lize a účast v Lize mistrů. Musel jsem prostě ujít určitou cestu, ale neměnil bych," přemítá Kúdela.

Bitva s Barcelonou je pro něj odměnou. „Nebudeme si nic nalhávat, je to mimořádný zápas, který by chtěl hrát každý." Když Slavii při losu zařadili do skupiny s Interem Milán, Dortmundem a Barcelonou, propukl stejně jako spoluhráči v jásot. „Deset vteřin totální radosti a euforie, kdy si člověk lebedí, v jaké exkluzivní společnosti se octnul. Ale pak se dostaví i střízlivý pohled, kdo nastupuje v dresu soupeřů," culí se Kúdela.

Obstál v konfrontaci na hřišti Interu Milán i Dortmundu, nyní jej čeká výjimečná konfrontace s ofenzivními hvězdami Barcelony. „Messi je výjimečný frajer. Fotbalista z jiné planety. Píše historii fotbalu. A já i další kluci ve Slavii budeme u toho," těší se dvaatřicetiletý zadák na střet s fotbalovým géniem z Argentiny.

„Nikdy v kariéře jsem nečelil silnějšímu soupeři. Ofenzivu, kterou poskládala Barcelona, to je nesmysl. Ještě měli koupit Neymara, jak chtěli, a byl to dokonalý blázinec," směje se Kúdela.

„Messiho spolupráce se Suárezem je dokonalá. Funguje mezi nimi určitá chemie. Mně druhý jmenovaný ohromuje snad ještě více. Dává góly hlavou, levou i pravou nohu, je silný jako bejk, nepříjemný v nábězích. Líbil se mi už v Liverpoolu, když hrál s Torresem a Gerrardem. Je fakt neskutečný. Snad se špatně vyspí," doufá Kúdela před největším zápasem kariéry.

„Ligu mistrů jsem sledoval jako malé děcko. A pak celý život. I při angažmá v Šymkentu jsem přes obrovský časový posun seděl u televize a hltal zápasy nejlepších hráčů planety. Přál jsem si někdy v Lize mistrů nastoupit. Bude to výjimečné. A jsem zvědavý, jak obstojíme."