Hattrick a obrat, pak selhání. Lafata současné Spartě věří: Má kádr na Ligu mistrů

Malmö (od našeho zpravodaje) - Byla to situace velmi podobná té současné. Sparta v sezoně 2013/2014 získala double a při následné kvalifikaci Ligy narazila na Malmö. Doma prohrávala, ale pak si vzal hlavní slovo Lafata. Hlavička v první půli, následně přesná dorážka a další trefa hlavou. Hattrick byl na světě a k tomu nadějná výhra o dvě branky. Jenže…

„Určitě jsme měli na to, abychom postoupili,“ vzpomíná pro Sport.cz 42letý Lafata, se 198 góly nedostižný nejlepší střelec historie české ligy.

Nemyslím si, nebo určitě ne jednoznačným. Severské týmy u nás možná nemají takový zvuk, ale Malmö mělo nabitý tým. Dokázalo pak zvládnout i poslední předkolo a postoupit do základní skupiny. Ligu mistrů si na rozdíl od nás zahráli.

Rosenberg tehdy rozhodl odvetu prakticky sám. Jak říkám, kádr měli opravdu dobrý, ale že by mě nějak strašili ze spaní, to určitě ne. (smích)

Bohužel góly na hřištích soupeře ještě měly větší váhu. My dostali doma dva, což se ukázalo jako strašně moc. Už po prvním utkání jsme věděli, že výsledek 4:2 není do odvety úplně ideální. Co si ale matně vzpomínám, tak za stavu 0:1 měl na konci první půle Radek Kováč velkou smůlu. Jeho zakončení šlo snad od břevna do tyčky, na čáru a ven. Pak by možná zápas vypadal jinak.

Ukázalo se, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je opravdu hrozně malý. Mám v hlavě především tu Radkovu hlavičku. Jsem přesvědčený, že bychom pak postoupili. Ale nezvládli jsme to, Malmö bylo i šťastnější. Prostě zklamání.

Asi ano. Nechci říct, že s Häckenem situace ke špatnému výsledku úplně směřovala, ale poté, co jsme nezískali titul, to bylo ve Spartě jak na houpačce. Chvilku se jelo, že budou hrát hlavně mladí, po Häckenu se zase vše vrátilo zpět, že jen s nimi to nepůjde. Netvrdím, že vypadnutí bylo očekávané, ale jako zas tak velké překvapení ho nevidím. Před Malmö jsme měli double, vyhráli superpohár proti Plzni, byli dobře vyladění. Dát v poháru doma čtyři góly je dost, ale dostat dva? To byla kaňka, která rozhodla.

Gólově možná ano, ale vždy jsem říkal, že fotbal je kolektivní sport. Je hezké, že jsem dal tři branky, ale prostě jsme nepostoupili. Vzpomínám, že doma jsem měl ve druhé půli ještě další šanci. Kdybych ji proměnil, tak se třeba šlo dál. Hattricku si cením, pokud se mě však někdo zeptá na Malmö, první se mi vybaví vypadnutí.

Nechci říkat, že je favoritem, protože švédský fotbal zas tak detailně nesleduji. Předpokládám, že Malmö má pořád dobrý tým, ale Sparta disponuje kvalitou na to, aby se do Ligy mistrů poprvé od podzimu 2005 konečně dostala. Už loni byla strašně blízko. Osobně jsem byl na zápase s Kodaní, pro mě jako diváka šlo o nezapomenutelný zážitek. Utkání mělo úplně všechno. Kromě špatné tečky pro Spartu nemělo chybu, já si však odnesl i ohromný zážitek. Doufám, že teď budou mít kluci i více štěstí. Když to trochu přeženu, mohl by to být rok zúčtování, když už to minulý týden vrátili Rumunům (úsměv).

Celou minulou sezonu odtáhl Honza Kuchta, teď se spíše daří Victoru Olatunjimu a přidal se také Indrit Tuci. Pro Spartu jedině dobře. K tomu samozřejmě produktivní křídla Lukáš Haraslín a Veljko Birmančevič. Po začátku ročníku, kdy Spartě logicky s ohledem na Euro a komplikovanou přípravu ne všechno štymovalo, jsou každým zápasem sehranější. Přál bych si, aby kluci postoupili, šíří kádru i kvalitou na to mají a stále posilují, jak vidíme.

Nejspíše na kluky s lepší aktuální formou.

Nevím, jak přesně Malmö hraje, kdo bude na jejich obranu nejlépe platit. Ale když to vezmu z patra, asi na Olatunjiho.