Článek
Milán (od našeho zpravodaje) - Trpišovský nekličkoval. Viděl, jaké problémy měl jeho soubor proti Interu. Po utkání promluvil například o Daikim Hašiokovi, který dostal na levé straně sestavy přednost před Youssouphou Mbodjim.
Co utkání rozhodlo?
Udělali jsme chyby, které soupeř potrestal. Hlavně v první půli jsme nehráli tak aktivně, jak jsme chtěli. A to především směrem nahoru. Jednoduše jsme ztráceli míče v přechodové fázi. Potvrdilo se, že Inter je silný v protiútocích, v rychlosti, ve standardních situacích. Bylo těžké tomu čelit, každý roh byl zakončený, i když jsme v souboji byli.
Bez gólu jste vydrželi do 30. minuty.
Do té doby jsme Interu dokázali čelit. Největší problém byl v předání míče nahoru ofenzivním hráčům, to se nám dařilo jen v některých fázích. I proto jsme se dostali pod tlak. Ve druhé půli nám pomohli střídající hráči. Je škoda, že jsme v přechodové fázi nevytěžili víc. Inter byl však lepší po celý zápas, hlavně technicky.
Čím si vysvětlujete, že jste byli tak pasivní?
Strávili jsme strašně času bez míče, na což nejsme zvyklí. Pak jsme neměli tolik sil a možností k represinku. Ztráceli jsme v některých běžeckých situacích a dávali jsme soupeři území hodně zadarmo. Přes stopery nás rychle obehrávali na slabou stranu. Věděli jsme, jak obří kvalitu mají jejich útočníci. Nesmíte je pouštět do nebezpečných situací, to si ale vyžaduje zajištění. Soupeř je pak v určitém přečíslení v jiných prostorech a míč se mu těžko odebírá. Inter nás rychle zatlačoval do nízkého postavení.
Budete vyčítat brankáři Jindřichu Staňkovi první gól?
Vyčítat mu ho určitě nebudu. Chyba to je, to víme všichni. Ale Jindru jsme dostávali do nekomfortních situací. A druhá věc je řeč těla. Jestli si od něj míč chceme vzít, nebo ne. Nabídka byla pomalá, v tom vidím největší chybu. Z toho jsem byl v první půli nejvíc zklamaný. Neměli jsme odvahu, dělali jsme něco jinak, než na co jsme zvyklí. Jindra nás ale drží celou sezonu, koneckonců i tady nás držel.
Přemýšlíte o tom, jestli jste měl udělat něco jinak?
Vždy si něco vyčítáte. I když vyhrajete, přemýšlíte, co jste mohli udělat líp. V naší zdravotní situaci je to ale dost těžké, některé věci zkrátka nejdou. Jako tým jsme však nedokázali hrát hlavně v první půli tak, jak jsme chtěli. Chyběla nám energie, pohyb, hra, co nás zdobí. Dlouho jsme nebyli takhle pasivní. Nebylo to o jednotlivých rozhodnutích, ale o celkovém projevu. Nebyli jsme pro soupeře nepříjemní. Až za stavu 0:2 z našeho pohledu jsme si víc dovolili a měli lepší pohyb.
O jiné sestavě jste před zápasem neuvažoval?
Moc nám chyběl levák na levé straně, tam jsme hodně ztráceli míče. Nedokázali jsme otočit hru přes střed. Je otázka, jak by to vypadalo, kdyby hrál Mbodji od začátku. Ale jiná varianta pak už není. Honza Bořil není ve stavu, aby mohl nastoupit. Ovšem nejde o jedno rozhodnutí, celkový způsob hry musí být na téhle úrovni lepší.
Proč tedy dostal Daiki Hašioka důvěru v základní sestavě?
Vidíme hráče dennodenně, Mbodji nebyl ve své kůži. Rozhodlo rozestavení i typologie Dumfriese, který je silný, atletický, a Inter přes něj hodně zavírá zadní tyč. Když jsme se dívali na jejich góly a vytvořené šance, tak nejdrtivější část vede přes Bastoniho a Dimarca, kteří centrují na zadní tyč na Thurama a Dumfriese. To jsme hodně čekali.
Další faktory?
Rozhodla i Hašiho hra hlavou. Nevím, kdy jsme něčemu podobnému ze strany soupeře naposledy čelili. Ve vápně je při standardce sedm utržených vagónů s obrovským výskokem a jeden roh je stejný jako druhý. Navíc i v normální hře lítá na útočníky Interu hodně centrů. Ale ve vzduchu to kluci zvládli dobře. Nejvíc nás u Mbodjiho trápí jazyková bariéra. Anglicky na hřišti nerozumí, což se ukázalo právě už v Liberci. Když se na hřišti neslyšíte a řídíte to přes tři nejbližší hráče, pak je to strašně složité na komunikaci. To je jeden ze střípků.
Jak moc vám právě v komunikaci a řízení mužstva chybí Tomáš Holeš, Igoh Ogbu nebo Jan Bořil?
Ten zásah je obrovský. Nehledám v tom důvod, proč jsme prohráli. Ale ti hráči chybí, týmový management a organizace hry jsou klíčové věci. Všichni tři jsou strašně důležití, hrají v srdci týmu. Pomáhají i ostatním, třeba David Zima podá mnohem lepší výkon, když hraje s Holim nebo Bóřou, než když organizace leží na něm. Lídrovství nenahradíte, tyhle hráče na hřišti potřebujeme. Honza Bořil by snad mohl zvládnout část utkání v neděli na Spartě.
Co jste říkal na výkon vašich stoperů?
Štěpán Chaloupek zaslouží absolutorium, vždyť hrál první takhle těžký zápas venku. To samé platí pro Tomáše Vlčka, který nebyl před měsícem schopný přeběhnout hřiště. Dávám jim kredit za to, jak zvládli zahrát na světové útočníky Thurama a Lautara Martíneze. Problém na hřišti byl výš, ne u nich.
