Článek
Před týdnem vyfasovali v Mnichově debakl 0:5. Doma v první půli inkasovali hned čtyřikrát a statistici se pomalu začali ohlížet po rekordních výsledcích v Lize mistrů.
„Po prvním poločase jsme se báli, jak to dopadne," netají Vlkanova.
„Po přestávce jsme se naštěstí hodně zvedli, chytli jsme se. Po gólech nás i fanoušci hnali. Těžko jsme ale mohli Bayern zlomit, když jsme tolik prohrávali," lituje první půle osmadvacetiletý rodák z Hradce Králové s přezdívkou Vlčák.
Určitě by byl raději, kdyby překonal slavného Manuela Neuera. Místo zraněné hvězdy stál v brance bavorského giganta náhradník Sven Ulreich. I tak má gól Bayernu patřičný zvuk.
„Můj první za Viktorku, navíc v Lize mistrů. Jistě mi do kasy něco pěkného vyměří," kření se Vlkanova.
„Samozřejmě kdyby znamenal nějaký bod, bylo by to hezčí. Ale dát před vlastními fanoušky v Lize mistrů gól proti Bayernu, to je nádherné a nezapomenutelné. Jenže když pro nás neznamená žádné body, není zase tak důležitý," přemítá.
Mosquera mu v 62. minutě míč sklepl a Vlkanova se předvedl nekompromisní přesnou tvrdou ranou k tyči.
„Chtěl jsem to hlavně dobře trefit a povedlo se mi to ideálně. Myslím, že gólman v tu chvíli ani neměl moc šancí."
O přestávce byla Viktorka na ručník, během vydařeného druhého dějství však myslela i na lepší výsledek než 2:4.
„Musím říct, že jsme tomu věřili. Měli jsme ještě další šance. Ale pořád nejsme Bayern, který dokázal na začátku dát gól z každé šance," srovnává trojnásobný český reprezentant.
Viktoria tak stále čeká na první body. Ve skupině už jí zbývají závěrečné dva zápasy na Interu a s Barcelonou.
„Šest bodů a do Evropy, ne?" směje se Vlkanova.
Jím s nadsázkou zmíněný plán, jak vybojovat třetí místo a účast v jarní vyřazovací fázi Evropské ligy, je nadále teoreticky možný.
„Stále tam naděje je. Mohlo to být i blíž, kdyby to Inter zvládl (a neremizoval v Barceloně 3:3). Ale buďme realisti, aspoň nějaký bod bychom urvat chtěli," ujišťuje ofenzivní záložník.