Článek
"Báli jsme se. V druhém poločase to bylo až do závěrečného hvizdu trápení," přiznal obránce Jiří Homola. "Zejména závěr zápasu byl hodně o nervy," přitakával Milan Pacanda, jehož gól nakonec rozhodl o postupu. "Jen jsem předskočil obránce a snažil se trefit branku," říkal útočník.
Netajil radost z postupu. Nijak však nezakrýval, stejně jako spoluhráči, že boj to byl nadmíru těžký. Sparta soupeře sice v prvním poločase přehrávala poměrně jasně, jenže když brzy po přestávce inkasovala, zrodilo se i přes rychlou Pacandovu odpověď velké a nečekané drama.
"V prvním poločase jsme přitom hráli dobře a soupeře dostali pod tlak. Jenže jsme vstřelili jediný gól, místo toho, abychom je položili třemi nebo čtyřmi trefami na lopatky," vysvětloval trápení zadák Jiří Koubský.
Poborský toho měl plné zuby
Kapitán Karel Poborský přiznal, že v závěru už toho měl plné zuby. "První poločas byl z naší strany hodně v běhu, agresivní, s patřičným nasazením. Po přestávce síly rychle ubývaly," přemítal borec, po jehož střele padl první gól. "Střílel jsem na bránu a brankou to skončilo. Takže jsem mířil dobře," smál se vlastenci.
Při zmínce o inkasovaném gólu a několika závarech už mu tolik do řeči nebylo. "Před gólem jsme nedokázali míč odkopnout ani natřikrát. Některé situace jsme řešili naivně," přiznával Poborský.
