Článek
„Čtyřicátá šestá minuta byla deprimující. Zažil jsem toho už hodně, ale tohle bylo na mou nervovou soustavu hrozný. Na mně v tu chvíli nepadla jen jedna deka, možná na mně ležela celá postel!" přiznal s úsměvem Rada na tiskové konferenci. S tím, že po druhé inkasované brance ho přepadla i obava.
„Měl jsem strach, abychom hru za stavu 0:2 neotevřeli, protože soupeř má směrem dopředu šikovné hráče. Ale postupem času jsem viděl, že hráči už nemají co ztratit, šli do většího rizika a my jsme se směrem dopředu zmátořili. Musím hráčům poděkovat, že v sobě sílu našli," pochválil svůj tým.
Kontaktní gól vstřelil Tomáš Čvančara, který začal trochu překvapivě mezi náhradníky. Rada totiž postavil teprve potřetí v sezoně do základu zkušeného Tomáše Hübschmana s cílem zahustit střed hřiště. Čvančaru pak poslal na hřiště až jako žolíka po hodině hry.
Alhaji Kamara z Randers v zápase s Jabloncem.
„Dlouho jsem zvažoval, že budeme hrát na dva útočníky, ale pak jsem se rozhodl, že budeme hrát na jednoho a myslím, že nám to v prvním poločase vycházelo. Tomáš pak přinesl na hřiště oživení, byl čerstvý, kdežto domácí už trochu unavení. Splnil, co jsme chtěli," zhodnotil Rada. A spokojený byl i s nasazením Hübschmana.
„U něj jsem měl strach, protože dlouho nehrál. Už má svůj věk a jeho pohyb ve 40 letech asi nebude stejný jako u hráčů, kterým je 25. Ale myslím, že jsem se rozhodl správně. Čtení hry a zkušenosti, které za 22 let kariéry nasbíral, to se nezapomíná. V některých situacích byl schopný dát balon z první, což v naší lize umí z mladých hráčů málokdo. Za stavu 0:2 sice byla pasáž, kdy jsem zvažoval, jestli ho nesundat. Viděl jsem, že už nemá takovou rychlost. Pak jsme se do toho dostali a chytil se i Tomáš. Nechci se chválit, ale udělat jsem dobře, že jsem ho postavil a nesundal," kvitoval svůj tah Rada.
Po zápase v Randers chce ze skupiny D postoupit za každou cenu, okolnostem navzdory. „Možná budu hráče motivovat ještě víc než dosud," prohlásil 63letý trenér. Opět ho totiž namíchl rozhodčí, když v závěru upřel českému celku penaltu za ruku Marxena.
„Nezlobte se na mě, ale nepísknout takovou ruku v zápase na evropské scéně!? I v Alkmaaru jsme měli kopat penaltu. Video nechci a nikdy chtít nebudu, rozhodčí by to měl vidět. Asi jsme v evropských pohárech zřídka a někdo si myslí, že z nás může dělat otloukánky. Už můžu být hodně otevřený a můžu vám říct, že nevím, kam se tenhle svět řítí! Mistrovství světa chtějí hrát každé dva roky, plyn bude stát měsíčně sto tisíc, není AdBlue, máme covid... Kam to jdeme? To se musí zastavit. Zaplať pánbůh, že jsem už tak starý," vypěnil.
Ale jak to umí snad jen on, bleskově už v klidu dodal: „Hráčům však musím poděkovat," uzavřel.
