Článek
Tomáši od úvodu prosince jste nechytal kvůli zranění kolenního kloubu. Jaký je aktuálně váš zdravotní stav?
Během minulého týdne jsem v posilovně začal pod dohledem kondičního trenéra a fyzioterapeuta simulovat brankářské pohyby. Měl jsem krevní sraženinu na konci holenní kosti. V minulosti se stejným problémem bojovali třeba Vladimír Darida či Ladislav Krejči. Jde o hodně bolestivý problém a musel jsem čekat až se sraženina vstřebá.
Žádnou speciální léčbou nebylo možné návrat urychlit?
Byl jsem u jednoho specialisty a dostal přímo do zraněného místa dvě injekce. Jenže hned na začátku zranění mi lékaři řekli, že jedinou léčbou je klid a trpělivost. U gólmanů je zátěž pro koleno extrémní, takže kdyby se léčba uspěchala, zranění se může vrátit. Tudíž čtyři týdny jsem posiloval jen vršek těla. Až od Nového roku jsem začal s posilováním nohou. Do konce týdne bych měl být na hřišti v tréninku.
Usnadnil proces léčby fakt, že pauzu na hřišti vyplnily vánoční svátky?
Upřímně, prvních pár dnů moc dobrých nebylo. Nenesl jsem to lehce. Ani jsem neměl chuť koukat na fotbal. Byl jsem zrovna ve fázi, kdy jsem chytal pravidelně a vyhrávali jsme. Nabízela se slušná šance udržet si pozici jedničky dlouhodobě. Ale když jsem pak viděl, jak jsou spoluhráči pořád na cestách a já alespoň sleduji denní pokroky roční Melissy, trošku jsem se nad problémy povznesl. Ale ušetřil jsem čas jen z hlediska cestování. Rehabilitace a individuální trénink jsou časově náročnější než běžný režim, protože program nás zraněných či rehabilitujících je uzpůsobený tak, abychom u fyzioterapeutů nezabírali místo zdravým.
Umocňuje mrzutost herního výpadku fakt, že při absenci na trávníku je v ohrožení vaše pozice prvního gólmana v českém národním týmu pro blížící se ME?
Rozhodně ano. Odchytal jsem celou kvalifikaci a šampionát beru jako vrchol. Byl jsem coby jednička na evropském mistrovství jednadvacítek, pak v roli náhradníka Petra Čecha ve Francii 2016. Moc jsem se na EURO těšil a těším. Proto udělám vše, abych se na trávník v Seville vrátil a přesvědčil trenéra, že si zasloužím chytat.
Změnila se alespoň situace ohledně vaší budoucnosti? Dostal jste už od Sevilly nabídku na prodloužení kontraktu, který vám vyprší po sezoně?
Nezměnila. Zachytil jsem kolem sebe informace, že se Sevilla domluvila s jiným gólmanem. Nevím, jestli je to pravda. Oficiálně jsem dostal zprávu, že během lednového přestupového období nikdo nepřijde, protože počítají, že budu brzy připraven do hry. Rodině se v Seville líbí. Klub, město i liga, to vše je super. Bohužel nevím, jestli moje nadšení sdílí i vedení. V kádru jsme čtyři, jimž končí smlouva. A s trojicí dalších hráčů rovněž nikdo nejednal. A přitom mezi těmito hráči je i Jesús Navas, hrající legenda Sevilly.
Ozvali se zájemci o vaše služby?
Nic konkrétního. Někdo se vyptával na možnosti, ale to se nedá považovat za zájem.
Nepropadáte nervozitě, že místo boje o místo a smlouvu jste jen v posilovně?
Zatím ne. Minulý rok se s mým náhradníkem Bonem také nepočítalo, ale pak se vše otočilo a podepsal smlouvu na čtyři roky. Na druhou stranu Banega před rokem odešel po fantastické sezoně bez odstupného, což si nikdo nedokázal představit. Každopádně chci být co nejrychleji v zápasovém zatížení. Teď nikdo neví, v jaké jsem formě. Sešlo se to v blbý okamžik.
V minulé sezoně trenéři v Seville jedničku neurčili a obsazení brankáře pravidelně rotovali. Existuje podobná dohoda i nyní?
Bylo to domluvené tak, že jsem chytal ligu a Bono španělský pohár i mezinárodní poháry. Teď jsem z toho vypadl na delší čas, tak nevím, jaký bude postup. Je pro mě důležité, že jsme postoupili ve Španělském poháru. Čeká nás minimálně čtyřiadvacet zápasů za čtyři měsíce, což je obrovská porce. A tak velký zápřah, že bych měl dostat příležitost.
