Článek
Věříte, že Zaragoza splní cíl a zachrání se?
Teď je situace trošku lepší než před dvěma měsíci. Byli jsme jednoznačně poslední a vypadalo to bledě. Ale dokázali jsme se zvednout a dostali se do pásma mimo sestup. Máme teď poměrně těžkou sérii, když ji zvládneme, mohli bychom se k záchraně přiblížit. Hráli jsme s Bilbaem, Barcelonou, teď jsme porazili Valencii a máme dva zápasy venku: Mallorku a Sevillu.
Vaše vítězství nad Valencií se nečekalo. Svědčí to o vyrovnanosti španělské ligy?
To určitě ne. Mně přijde, že je liga rozdělena přesně na půlku. První hraje o titul, dalších deset týmů o záchranu. Ta druhá desítka je hodně vyrovnaná, nikdo nevyčnívá. Tam může každý porazit každého, u těch týmů z čela je to spíš klika.
Co stojí za výsledkovým vzestupem vašeho týmu?
Hlavně líp bráníme, už nedostáváme tak šíleně hloupé góly jako předtím. A docela nám vycházejí i rychlé brejky.
Dá se říct, že jste šéfem obrany?
Odehrál jsem nejvíc minut, změna trenéra na moje postavení naštěstí neměla vliv. Nejsem sice typický obránce, ale zvládám to dobře. Nejčastěji se mnou ve stoperské dvojici nastupuje Contini. To je klasická italská škola a na hřišti si vyhovíme.
Z předchozích klubů jste byl zvyklý hrát jen o titul, teď už druhým rokem kopete se Zaragozou o záchranu. Není to trochu deprimující?
Někdy kolem Vánoc jsem toho měl docela dost. Situace byla kritická, pořád nějaké pozápasové porady, rozbory. Občas k nám zaskočil psycholog. Někdy to bylo i přínosné, ale na druhou stranu, on za nás hrát ty zápasy nebude. Pak jsme se naštěstí zvedli. Je to jiné než bojovat o titul, ale zase ve svém věku hraju španělskou ligu.
A před duelem s Valencií jste málem ubránili Barcelonu, která vás porazila jen 1:0...
Přitom nám chybělo šest hráčů základní sestavy a před utkáním jsem si říkal, že to zavání průserem... Nakonec jsme slušně bránili, dokonce jsme měli několik šancí. Luboš Kubík mi po tom zápase psal, že jsem spoluhráče naučil hrát prešovský beton...
Řešíte už, co bude po sezóně, kdy vám skončí smlouva?
Hodně bude záležet na tom, jestli zůstaneme v první lize. Byly tu i finanční problémy, ale ty má víc týmů. Já jsem tady hrozně rád, nějaké náznaky o prodloužení mého působení už byly, ale druhou ligu bych hrát nechtěl.
Láká vás návrat do Česka?
Ještě rok bych ve Španělsku vydržel, líbí se nám tady. Sice nejsem nejmladší, ale myslím, že se mi teď docela daří, tak by to mohlo klapnout.
Nedávno o vás měla zájem Sparta...
Je fakt, že mi trošku chybějí poháry, zápasy o titul, ale není kam spěchat. Myslím si, že si mě v cizině jako fotbalisty váží víc.
Jak se vám vůbec v Zaragoze žije?
S přítelkyní jsme tady moc spokojeni. Město je čisté, nádherné. Jediným záporem je to, že sem z Prahy nelétá nic přímo. Proto musím do Barcelony nebo Madridu a pak rychlovlakem. Ale jinak je tu pohoda: bydlíme kousek od stadiónu, nejsou tu žádné zácpy, počasí taky celkem ujde, i když to není jako na jihu. Často tady fouká studený vítr od Andorry.
Zvykl jste si na jižní styl života?
Ze začátku jsem s tím měl trochu problémy. Třeba večeře v deset hodin, to opravdu není nic pro mě. Už v sedm jsem měl hlad. Tak jsem musel posunout oběd na druhou nebo třetí hodinu, protože při soustředěních chodíme večeřet nejdřív v devět. Ale některé věci jsou moc fajn. Třeba siesta. Natáhnout se chvilku po obědě, to mi opravdu problémy nedělá...
Co španělská strava, oblíbil jste si něco?
Jsem jedlík, chutná mi všechno: ryby, paella, k tomu si dám vínko. Máme ho povolené i při večeři den před zápasem. Jednu dvě skleničky můžeme, půl flašky samozřejmě ne...
Když nemáte fotbalové povinnosti, čemu se věnujete?
Odpočívám, ale aktivně. Chodím plavat, do fitka, na motokáry, hraju tenis. No a teď už je lepší počasí, tak se hrozně těším na golf. Začal jsem s ním, už když jsem byl v Anglii, pak ve Skotsku a teď ho hraju hodně. I v kabině máme pár golfistů, tak můžeme vyrazit společně.
