Hlavní obsah

Jako když jsem tady v sedmnácti debutoval, přiznal Torres po návratu do Atlétika

Madrid/ Praha

Netají, že se cítí jako v sedmém nebi. Vždyť je konečně doma. V Atlétiku. Sedm a půl roku se Fernando Torres toulal světem a teď se vrátil tam, kde vyrostl a do velkého fotbalu jako sedmnáctiletý vstoupil. „Cítil jsem stejné mravenčení a podobné chvění v žaludku, jako když jsem tady nastupoval k prvnímu zápasu jako chlapec,“ přiznával na stadiónu Vicente Calderona někdejší věhlasný kanonýr Torres po prvním duelu v červenobílém dresu, který si odbýval ve středeční pohárové partii s Realem.

Foto: Daniel Ochoa de Olza, ČTK/AP

Útočník Atlétika Madrid Fernando Torres v duelu proti Realu.

Článek

Už uvítání, jež mu fanoušci připravili, bylo famózní. Na čtyřicet tisíc diváků přišlo, když se při oficiální prezentaci představil. Milánské AC půjčilo Torrese do Atlétika na půldruhého roku na hostování s vírou, že se v něm zase probudí zabijácké vlohy a on znovu začne dávat góly.

Chelsea mně pomohla k trofejím, brání se

Konečně doma. Díky všem, kteří mně k tomu snu pomohli. Forza Atleti," napsal třicetiletý Torres na své facebookové stránce, když rokování s milánským AC dopadla úspěšně a on se mohl vrátit.

Do klubu, o němž vždy básnil a který miloval. A Atlétiko a jeho fanoušci milovali Torrese, protože pro ně byl vždy El Niňo. Chlapec. Kluk. A to i bez ohledu na to, zda hrál právě v Liverpoolu, Chelsea nebo milánském AC, kde se marně pokoušel restartovat uvadající kariéru.

Samo sebou, že mu předhazovali, jak velkou chybou bylo, když přestoupil za 50 miliónů liber do Chelsea, protože na Stamford Bridge jeho kariéra uhasla. Za poslední tři roky tam vstřelil jen 20 gólů. Šeredně málo na snajpra jeho kalibru.

„Nemyslím si, že to byl krok vedle. Chelsea mi dala to, co jsem po odchodu z Liverpoolu hledal. Trofeje," připomínal po návratu do Madridu Torres hlavně vítězství v dresu Blues v Champions League v roce 2012.

Skválá práce, chválil nový tým

Teď doufá, že by k nim mohl pomoci i svému Atlétiku. Ve středeční noci k tomu udělal první krok. V prvním osmifinále Královského poháru proti Bílému baletu nastoupil jen na hodinu, gól nedal, ale hned několik dobrých akcí předvedl.

„Dostal jsem se na hřiště hned druhý den po prezentaci, což bylo báječné. A výkon našeho mužstva také. Prostě skvělá práce. Odvetu ale musíme za týden sehrát podobným způsobem. Výhra 2:0 v domácím zápase nám postup do čtvrtfinále samozřejmě ještě nezaručuje, ale to, že jsme udrželi čisté konto, nám dává mnoho možností pro střetnutí na San Bernabeu," kvitoval Torres vítězný návrat do klubu svého srdce.

„Jsem rád, že jsem tady zpátky. Důvodů je pochopitelně víc... Atmosféra, kterou jsem tady před sedmi lety zažíval a jež se nezměnila, práce, kterou tým odvádí, lidé, kteří mě obklopují a pomáhají," přiznával Torres, že se mu splnil sen, jímž v posledních sezónách doslova žil.

„Klub prošel mnoha těžkými zkouškami, ale teď je zase nahoře. Udělám maximum, abych se tam dál držel, i když vím, že Atlétiko je jiným mužstvem, než jaké jsem opouštěl. Jeho síla je založena na týmovém projevu, entusiasmu a pracovitosti, takže se od něho musím učit. Snad nemusím fanouškům ani slibovat, že to udělám rád a dám do toho všechny síly. Natolik mě znají," ujišťoval po prvním utkání Toreres, který při prvním angažmá v Atlétiku odehrál za klub 244 soutěžních zápasů, v nichž nastřílel 91 branek.

Související témata: