Hlavní obsah

Čeká evropský fotbal velký třesk? Superliga by mohla začít už příští sezonu, míní šéf Barcelony

Od rozhodnutí soudu je projekt Superligy znova ožehavým tématem. Podle prezidenta Barcelony Joana Laporty by se mohla Superliga začít hrát už v příští sezoně. Oznámil to v pátečním vysílání španělské rozhlasové stanice RAC 1. V rozhovoru zmínil i dotčené kluby, které by se měly zmíněné soutěže podle jeho slov zúčastnit. Některé celky však stihly jeho vyjádření dementovat.

Foto: Vincent West, Reuters

Prezident Barcelony Joan Laporta

Článek

Téma Superligy ve společnosti rezonuje už od roku 2021, kdy plány k jejímu založení oznámilo světu hned 12 evropských velkoklubů. Projekt však kvůli obrovské vlně nevole primárně z řad fanoušků nevydržel ani 48 hodin. I pod hrozbou sankcí od UEFA a FIFA se od něj rychle devět celků odvrátilo, po nějaké době se k nim připojil i italský Juventus Turín. U myšlenky tak zůstali pouze španělští giganti, královský Real Madrid a FC Barcelona.

V únoru 2023 představili zástupci Superligy nový formát otevřené soutěže s tím, že by se jí mělo účastnit 60 až 80 klubů ze všech evropských států. To sice nevyvolalo až takovou negativní vlnu jako první pokus, přesto byla většina dotčených klubů k myšlence nové soutěže skeptická, i kvůli hrozbě ze strany velkých organizací. Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku však na konci minulého roku rozhodl, že UEFA a FIFA blokováním plánované soutěže jednaly v rozporu s evropským právem. A debaty o konceptu této soutěže tak začaly být znova více aktuální.

I kvůli tomu se o Superlize rozmluvil právě šéf Barcelony Laporta. Zmínil, že by se projekt mohl stát realitou už v příští sezoně. „Superliga by se mohla začít hrát už v příští sezoně, nebo to bude v letech 2025 a 2026. Pokud by se tak nestalo, musel bych si to celé znova rozmyslet,“ pověděl rozhlasové stanici.

Podle jeho slov by měla být Superliga alespoň na startu bez účasti anglických klubů. Ty byly součástí původního oznámení soutěže, po vlně odporu však drží dodneška vůči soutěži negativní postoj. „Vůbec neřeším to, zdali se připojí anglické týmy. Oni už mají vlastní Superligu, nazývá se Premier League,“ popsal šéf katalánského klubu.

Také zmínil, že na počátku soutěže by mohlo stát 16 celků, což je oproti avizovanému konceptu s 60 až 80 kluby značné snížení. „Pohár mistrů evropských zemí (dnes známý jako Liga mistrů, pozn. red.) v roce 1955 také začal s několika málo kluby a až později se stal tou nejdůležitější soutěží v Evropě. Takhle si představuji první fázi. Nejprve méně klubů, další se poté integrují,“ odůvodnil redukci počtu celků.

Ve vysílání vyjmenoval i kluby, kterých by se měla nová soutěž týkat: „Kromě Barcelony a Realu Madrid by to měly být italské celky, konkrétně Inter Milán, AC Milán, Neapol i AS Řím. Také francouzské kluby, například takové Marseille. Připojit by se měly i portugalské týmy, tedy Benfica i Sporting Lisabon a Porto,“ vyjmenoval jednotlivé celky. Účast v soutěži by se podle jeho slov měla týkat také některých holandských a belgických týmů.

Toto vyjádření však některé kluby popírají. Jako první přišlo se stanoviskem AS Řím, které ho uveřejnilo na svém webu. „Klub znova deklaruje, že nepodporuje žádný projekt související s takzvanou Superligou.“ V podobném duchu se vyjádřila přes média také Marseille: „Náš postoj je veřejně známý již od prosince a nic se na něm nezměnilo.“ Tehdy klub z jižní části Francie deklaroval, že se s další evropskou soutěží neztotožňují. Svůj nesouhlas ke slovům šéfa Barcelony vyjádřily také holandské celky Ajax Amsterdam či Feyenoord Rotterdam.

Jak a jestli vůbec vznikne nová evropská soutěž, to ukáže až čas…

Související témata: