Krmenčíka už v Soluni zastavují fanoušci, prošel i uvítacím rituálem. Fackovali mě, směje se reprezentant

Hodně dobrý. Jsem rád, že jsem se trefil krátce po příchodu do klubu. Myslím, že fanoušci mě přijali dobre, na sociálních sítích mi gratulovali. Viděl jsem teď jejich videa při zápasech na youtube. Neskutečný, co dokázali vytvořit za atmosféru. Jsou to, v dobrém, blázni. A to mám rád. Dá se říct, že město žije jenom PAOKem. Byl jsem se projít na dvacet minut kousek od mého apartmánu, minul jsem spoustu rodin oblečených v klubových barvách.

Během chvilky mě zastavilo deset lidí, fotil jsem se s nimi. Uvidíme, co bude dál. Podpora fanoušků Soluně přes sociální sítě je obrovská, neuvěřitelná. Něco takového jsem ještě neviděl. Jsou hodně nároční. Když se ale nedaří, dají to prý pořádně najevo.

V Soluni je zvykem proběhnout takzvaným tunelem. Tedy tunelem z těl hráčů. Jak jsem běžel, fackovali mě a kopali.(směje se) Ale zvládnul jsem. A potom při večeři před zápasem jsem musel zazpívat.

Střihnul jsem si Kabáty. Dal jsem Malou dámu, dvě sloky. Někteří se snažili přidat, písnička se líbila. Jsem rád, že v Soluni jsem, moc se mi tady líbí. Plusem je i počasí.

Teď je přes den kolem osmnácti stupňů. Pro místní je ale stejně zima. Zatímco já chodím nalehko, v triku, maximálně v mikině, oni nosí zimní bundy. Volala mi manželka, že v Praze sněží, že s dcerami stavěly sněhuláka. Což tady nehrozí.(smích) Už se těším, až za mnou přiletí. Dorazí asi za dva týdny, mladší dcera musí jít na očkování.

Nekontaktoval jsem ho. Věděl jsem dobře, do čeho jdu, měl jsem spoustu informací od svého manažera Dana Smejkala. PAOK o mě měl zájem už před rokem, když jsem přestupoval do Brugg. Plzeň si asi představovala od Soluně vyšší částku, šel jsem nakonec do Belgie.

Ano. Doufám, že jsem udělal správný krok. Ve fotbale se může stát cokoli, uvidíme. Probíral jsem hostování i s reprezentačním koučem. Pan Šilhavý mi řekl, abych dobře vybral klub a makal na sto procent. Této rady se držím.

Nejdřív jsem začal jako útočník číslo jedna. Pak jsem byl druhý, třetí. Následně jsem dostal COVID, pak jsem měl lehčí svalové zranění. Kluci hráli Ligu mistrů, trenér stavěl na hrot mladého útočníka. Dal v Champions League jeden gól. Kousal jsem svoji pozici těžko, čekal jsem na pořádnou šanci. Nepřišla.

Promluvili jsme si o mojí situaci. Řekl jsem mu, že bych chtěl pravidelněji hrát. A že pokud bude šance, že bych chtěl jít hostovat. Po informaci, že přijde do Brugg další útočník už nebylo co řešit. Zkonzultoval jsem všechno s mým agentem, který se s Bruggami dohodl, že mě pustí. Měl jsem sice víc možností, ale PAOK byla jasná volba.

On hrál dlouhou dobu v Soluni, zná dobře řeckou mentalitu. Lidé ho uctívají. Strašně moc toho jako fotbalista dokázal, vždyť hrál v Realu po boku Zidana a dalších hvězd. Všichni k němu mají velký respekt. Co řekne, platí.

Ta je všude. V Plzni i v Bruggách, kde nás bylo taky hodně. PAOK hraje většinou na jednoho útočníka, musím se prostě prosadit.

Viděl jsem všechny zápasy. Mám v Plzni kamarády, ale... Defenzíva prostě nefungovala, jak měla. Kluci si nevěřili, chybělo jim sebevědomí. Psal jsem Limbovi (obránce David Limberský), ať to v kabině pofackuje, vezme kluky na pivo. Doufám, že se mojí rady držel, aby se Viktorka zase nakopla. Jak znám Limbu, výsledky ho hodně trápí. Je tam posledním válečníkem z bývalé party, který fotbalu dával vždycky sto procent.

Rozhodně. Mrzí mě proto, že Radim Řezník odešel do Boleslavi. Také on patří mezi válečníky. Limba je tak poslední mohykán. Do konce smlouvy má půl roku, kluci za něj musejí zabojoval. Loučit by se mělo na vrcholu.

Sledujte Sport.cz také na Instagramu>>>