Kladrubský o trenéřině, kamarádovi Kuckovi i jarním trápení Dynama: Snad už půjdeme jen nahoru

Baví vás i přesuny mezi ligovým áčkem a třetiligovým béčkem?

Jasně, pořád pendluju. Pod Márou (Niklem) a Zápem (Zápotočným) mám větší prostor, a když chtějí znát můj názor, řeknu jim ho. A naopak, rád se od nich přiučím. Na zápasy oficiálně chodím jako technický doprovod, dodělávám si trenérské béčko.

Zapojujete se na trénincích do cvičení?

Když je potřeba kluky doplnit, přidám se. Trénuju i s béčkem, minimálně třikrát do týdne. Je fajn, že se můžu průběžně udržovat, a nemusím ještě někam chodit po práci. V úterý jsme měli přátelák v rakouském St. Pöltenu, kde jsem odehrál celou druhou půli. Pochopitelně ale mají přednost mladší a perspektivnější. (usmívá se)

Přesto si ještě můžete na jaře zahrát ČFL, ne? Na podzim jste naskočil do tří zápasů.

Jsem připravený, můžu kdykoliv pomoct. Ovšem v první řadě jsem asistent. Béčko má o víkendech přednost před áčkem, aby hlavní trenér Dušan Žmolík nebyl u týmu sám.

Zpátky k áčku: jak se změnila vaše pozice po zimním příchodu Nikla se Zápotočným?

Sedli jsme si už na lednovém soustředění v Turecku. Když se mě ptali, jestli bych měl nějaké cvičení na střelbu, hned jsem věděl. Obvykle se snažím připravit dvě varianty a kluci si vyberou podle toho, co jim vyhovuje. Pomáhá mi, že chodím do školy, díky tomu jsem líp připravený.

Jak se vám vlastně líbí netypická varianta s dvěma hlavními trenéry?

Marek s Tomášem se výborně doplňují a navíc se znají delší dobu. Mají to takhle zažité z Příbrami, kde to fungovalo, po podzimu byli první. V Budějovicích si na to hráči i fanoušci zvykají, ale já v tom nevidím problém.

Podobný model jste si na konci podzimu vyzkoušel s Jiřím Lerchem, kdy jste po odvolání Jozefa Webera zaskočili na dva zápasy. Jaké to bylo?

Skvělé!

Vážně?

Tahle epizoda mě utvrdila v přesvědčení, že jednou chci být hlavní kouč. Byl jsem šťastný, že vedení vsadilo na mě, trenéra bez licence. A děkoval jsem Jirkovi Lerchovi, že mi dal tak velký prostor, na všem jsme se domluvili. Porazili jsme doma Brno a po vyrovnaném zápase na Spartě mi bylo líto, že jsme neuhráli aspoň bod. Obrovská zkušenost.

Nemrzelo vás nakonec, že šlo jen o dvě utkání?

To víte, že jsem se snažil, co to šlo, aby nás ve funkci nechali. (usmívá se)

To se nestalo, majitel Vladimír Koubek ukázal na dvojici Nikl, Zápotočný.

A já to naprosto respektuju. Troufám si říct, že jsme s Jirkou ukázali, že se Dynamo na nás může kdykoliv spolehnout. Ale jde o klub a já pro něj budu rád pracovat v kterékoliv roli.

Budějovice jsou po dvou třetinách základní části dvanácté, jen bod nad barážovou hranou. Proč to drhne?

Noví trenéři přišli s novou vizí a nějaký čas zabere, než si všechno sedne. Bodů mohlo být víc, ale třeba v Plzni jsme byli dobří jen po vápno. V neděli jsme urvali tři body proti Bohemce a já věřím, že právě tenhle zápas to zlomil a teď už půjdeme jen nahoru.

Obrana je pevnější než na podzim, zato v útoku se stále trápíte. Méně gólů nastřílely už jen poslední Pardubice.

Nejlepší by bylo mávnout kouzelným proutkem a mít všechny herní činnosti vynikající, jenže takhle to ve fotbale bohužel nefunguje. Na trénincích je cítit, že kluky poslední výhra uvolnila. Snad to potvrdíme v dalších zápasech a ligu pro Budějovice zachráníme.

Zmiňoval jste, že studujete trenérské béčko. Jak jste daleko?

Za měsíc bych rád složil závěrečné zkoušky. Naivně jsem si říkal, že si to tam odsedím a dostanu kartičku, ale je to docela záhul.

Přitom jste o trenéřině dlouho nechtěl ani slyšet.

A vidíte, teď už zase chodím do školy. Pan Kormaník, renomovaný středočeský trenér mládeže, je náročný. Když na mě promluví nějakým odborným termínem, kolikrát na něj zírám. Chytnu se, až když přejde do fotbalového slangu. Snad se ještě letos dostanu na áčko, po něm by zbývala už jen profilicence.

Mimochodem, co váš byznys? Podnikal jste už během kariéry.

Barbershop na budějovickém náměstí jsem pustil kamarádovi, nestíhal jsem. A prášková lakovna šlape báječně. Ceny letí nahoru a všichni to mají složité, ale držíme se. Podnik má na starost švára, díky tomu mám čistou hlavu na fotbal.

Do podnikání jste se vrhl s Jurajem Kuckou, někdejším parťákem ze Sparty. Vy hrajete s Dynamem o záchranu, zato jeho Slovan Bratislava čeká osmifinále Konferenční ligy. Nezávidíte?

Naopak, moc mu to přeju. Slovan na podzim neměl úplně atraktivní skupinu, ale ustál to a postoupil z prvního místa. Jen mě mrzí, že jsme se s Kucou dlouho nepotkali.

Kdy to bylo naposledy?

V létě přijel na otočku k nám do Budějovic. Ještě jsem neviděl ani jeho tříměsíčního syna Nathana. Chtěl bych někdy vyrazit do Bratislavy, ovšem osmifinále Konferenční ligy nestihnu.

Už jste se byl podívat na novém Tehelném poli, kde je Slovan od roku 2019 znovu doma?

Bohužel ještě ne. Ve Slovanu jsem hrál tři roky, ale celou dobu jsme hráli o kousek vedle na Pasienkách. Je příjemné, že největší zápasy za víc než půl století může Slovan hrát zase na Tehelném poli. Klub i fanoušci si to zaslouží.

I v Budějovicích se při troše štěstí můžou hrát poháry. Příští týden vás čeká čtvrtfinále MOL Cupu s Brnem.

V osmifinále s Hradcem jsme odehráli zatím nejlepší jarní zápas, a když už je to takhle nastartované, chceme dojít co nejdál. Dáme do čtvrtfinále všechno.