Článek
Co rozhodlo o tom, že se do Olomouce vracíte?
Vzpomínky. A také to, že se mi tady dařilo. I rodina v tom hrála roli. Zahraniční angažmá ve druholigové španělské Ibize mi úplně nevyšlo. Bylo to náročnější, ne takové, jak jsem si představoval. Těším se na české kluky, trenéra, fotbal.
Jak se Sigma od té doby, co jste ji opustil, změnila?
Hodně. Je tady spousta mladých kluků. Na druhé straně, zůstali tu Víťa Beneš, Radim Breite.
Kdy jste začal být s vedením Olomouce v kontaktu?
Už v průběhu sezony, když bylo jasné, že v Ibize skončím, že spadneme. Měl jsem to v hlavě dlouho, v podstatě od doby, kdy jsem odtud odešel. Později sice přišly i jiné nabídky, ale srdce mě táhlo sem. Líbilo se nám s rodinou město, mně klub. Teď je tu i trenér Václav Jílek, se kterým jsem byl i ve Spartě. Všechno prostě hrálo pro to, abych se vrátil právě sem. Nemám také rád změny. Adaptace tady bude snazší, rychlejší a umím jazyk.
Jak si má člověk představit druhou nejvyšší španělskou soutěž, v destinaci jako Ibiza? Bylo to hodně o fotbale nebo i o mimosportovních aktivitách?
Hlavně o fotbale. Určitě ne o tom, že by si tam člověk šel zapařit. Já ani na to nejsem. Myslel jsem však, že to bude mnohem více fotbalové. Tím, že jsme byli na konci tabulky, s desetibodovou ztrátou, jsme se snažili hrát jednoduše a nevedlo se nám. Měli jsme tam dva, tři zápasy, kdy jsme to mohli docvaknout, nevyhráli jsme však ani jeden. Nůžky se nezavíraly. Je to zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu a jsem rád, že můžu být tady.
A co z rodinného hlediska? Holky, moře...
To bylo všechno v pořádku. V jednu odpoledne jsem byl doma. Užívali jsme si. Rodině se tam moc líbilo. Jediné, co nám chybělo, byli kamarádi. Ty jsme tam neměli. Holky jsme ani nedali do školky, nechtěli jsme je zatěžovat.
Fotbalisté Olomouce zahájili přípravu na novou sezonu
Jak jste na tom se zdravím? To u vás v minulosti bylo téma...
Musím říct, že už rok držím. Moc jsem toho ale neodehrál. Něco jiného by bylo, kdybych měl za sebou třicet celých zápasů. Cítím se ale fajn. Snad i teplo na Ibize mi trochu pomohlo. Snažím se dělat určité věci, abych zdravotně vydržel. Myslím, že jsem už dost zkušený, abych se zbytečně nezranil.
Jak jste sledoval tažení Sparty za titulem?
Fandil jsem. Bylo to kolikrát nervózní, ty konce, ale Láďa Krejčí to pokaždé proměnil. Já vím, co je kopat penaltu a nedat. Jsem hrozně rád, že to pro Spartu dopadlo dobře. Potřebovala to a Česká republika také. Teď jim přeji jen to nejlepší v Lize mistrů.
Už je Sparta pro vás definitivně uzavřená kapitola?
Teď se neozvali, takže asi jo. Byl jsem tam strašně dlouho a prakticky už jsem musel pryč. Odchod jsem ale obrečel. Nenesl jsem to dobře. Ibiza se udělala strašně rychle. Byl jsem plavat s dcerou a za tři hodiny jsem tam letěl. Teprve před měsícem jsem se vzpamatoval z toho, že jsem tam a už jsem zpátky. Nikomu však nemám nic za zlé. Na Spartu budu vždycky vzpomínat jen v dobrém. Mám tam spoustu kamarádů, všechny za ta léta znám. Když jim dám gól, nebudu ho slavit.
V Olomouci se od vás budou očekávat?
Jasně, od útočníka se čekají. Ve Spartě jsem to tak měl od patnácti let, kdy jsem tam přišel. V Ibize to bylo jiné, a to mi nesedělo. Góly dávat umím a doufám, že je budu dávat dál. Myslím, že když se mi povede začátek, bude to fajn. Musím vydržet zdravý a udělat přípravu. Nechci říkat, že se trefím dvacetkrát nebo, že to bude jako minule tady, kdy to bylo extrémně úspěšné. Tehdy jsem dal gól skoro z každé střely. Věřím však, že si získám tým a budou mi to připravovat. Pak to jde vždycky líp.
