Hlavní obsah

Jsem kravaťák v teplákovce! Limberský o nové roli sportovního manažera a  předsudcích vůči bafuňářům

Ta zpráva byla pro mnohé překvapivá. David Limberský, kontroverzní postava, na kterého má spousta lidí negativní pohled, se stal sportovním ředitelem. V třetiligové Jiskře Domažlice bude pravou rukou trenéra Pavla Horvátha, se kterým táhli zlatou éru fotbalové Plzně. „Nemusím se nikomu zpovídat. Já nejlíp vím, jaký jsem. Chtěl jsem si prostě tuto práci zkusit,“ říká Limberský v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Michaela Feuereislová, Sport.cz

David Limberský je novým sportovním ředitelem třetiligových Domažlic.

Článek

Kdy se zrodila myšlenka, že se stanete sportovním ředitelem?

Před rokem jsem byl na operaci kolena, potom ještě na dvou reoperacích. Čekali jsme se šéfem klubu panem Ticháčkem, jestli se zapojím do zimní přípravy. Jenže koleno už mi nic nedovolilo. Než abych byl na hřišti do počtu, dohodli jsme se na spolupráci.

Jste spjatý s Plzní, pro kterou pracují vaši bývalí spoluhráči. Byla ve hře varianta, že se k nim připojíte?

Viktorku miluju, je to moje rodina, podporuju ji, fandím ji. Zatím se ale necítím na takový zápřah. Pan Šádek (spolumajitel Viktorie) vyžaduje po každém deset až dvanáct hodin práce denně, plus víkendy, soustředění. Jelikož mám tři děti a volbu vybrat si zaměstnání, na takový kolotoč zatím nemám čas.

Když vás pan Ticháček uváděl do funkce, prohlásil jste, že poprvé v životě budete pracovat. Tak jaké to je?

Nevyjádřil jsem se úplně šťastně, fotbal je taky práce. Takže pracuju odmala. Teď mám ale poprvé zodpovědnost za spoustu lidí. Když jsem přišel prvně do šatny jako sportovní ředitel, kluci se na mě dívali jinak. Zvláštně. Kdyby to šlo, raději bych seděl vedle nich.

Už s vámi tolik nevtipkují?

Je to malinko jiné. Jsem ale kamarádský typ, parťák. Říkal jsem hráčům, že jsem sice na druhým břehu, ale ve stejné řece. Nějaký odstup mít však musím, v této funkci musí člověk udělat občas i nepopulární řešení.

Třeba oznámit hráči, který je váš kamarád, že skončí?

V Domažlicích jsou tři čtvrtě kabiny mí kamarádi, což pro mě není vůbec jednoduchý. Upřímně byl bych radši, kdybych neznal nikoho. Vždyť s Vencou Procházkou a Martinem Fillem se znám od základní školy. Odhodit stranou emoce, tohle je možná největší problém, na kterém budu muset zapracovat. Pokud tohle nedokážu, skončím.

V této branži jsou běžné ostré lokty. Jste na ně připravený?

Myslím, že na tohle úplně náturu nemám. Jsem zvyklý, že co řeknu, platí. V této branži je to často naopak. Nevím, jak tohle budu kousat, sám jsem zvědavý.

Lhaní, intrikaření není pro všechny.

V některých byznysech jsem si nabil nos, jsem obezřetnější. Na druhou stranu ve třetí lize to nebude v tomto směru tak divoké. Budu rád, když se budu setkávat s lidmi, kteří drží slovo.

Měl jste jako hráč vůči manažerům předsudky?

Považoval jsem je za kravaťáky, kteří nic nedělají, chodí do vipek a baví se životem. Na podzim, kdy jsem mezi ně nakukoval, jsem poznal, že jsou v jednom kole. Manažeři jsou důležití pro fungování celého klubu. Když vidím v Plzni, co všechno tomu tihle lidi obětují…

Je z vás kravaťák?

Kravaťák v teplákovce. Přes týden nosím svetr nebo košili, když se přijdu podívat na trénink, tak v teplákovce. Sako zatím nebude potřeba, myslím.

Jste vnímán jako kontroverzní persona. Na sociálních sítích jsou k vaší nové profesi také negativní ohlasy, podle nichž na ni nestačíte.

Spousta lidí mi nasazuje psí hlavu, aniž by mě znala. Člověk udělá deset dobrých věcí včetně charitativních akcí, což je považováno za standard. Pak udělám jednu špatnou a jsem hned za vyvrhele.

Dokážete s tím žít?

Nechodím tomu naproti. Takže jestli mi někdo v diskusích nadává, zjistím to, jen pokud mi to někdo ze známých řekne. Mám tedy víceméně čistou hlavu. Víte, můžete se chovat nejlíp na světě, ale blbce stejně nepřesvědčíte. Nemá proto cenu je vnímat a jít si svojí cestou. Řídím se heslem: slabý kusy odpadnou, silný zůstanou.

Tlak tedy unesete?

Zodpovědnost cítím. Obrovskou. Přeju si, aby Domažlice byly úspěšné. Na druhou stranu jsem v pozici, kdy si můžu vybírat, co budu dělat. Jsem svým pánem. Na tiskovce jsem ze srandy řekl, že jediný, komu se zpovídám, je moje manželka. Být finančně nezávislý jsem vždycky chtěl, udělal jsem pro to během kariéry maximum. Jasně, investoval jsem i špatně, ale v mnoha případech výhodně. Takže tuto práci nemusím dělat pro peníze. Chci ji prostě zkusit.

Trenéřina vás nelákala?

Mám svoji akademii v Sencu Doubravka. V létě pořádáme kempy, přes rok individuální tréninky. Pracovat s dětmi mě baví, vedl jsem dokonce pár tréninků úplně sám. Nikdy neříkej nikdy, ale baví mě spíš individuální tréninky než vést tým.

Teď na tým budete dohlížet z funkce manažera. Budete na něj tlačit, aby byla v Domažlicích druhá liga?

Chceme vyhrát třetí ligu a pokusit se uspět v baráži. Ale ne za každou cenu. Máme ztrátu pěti bodů na první místo, porveme se o něj. Rádi bychom šéfovi udělali radost. Já osobně bych mu rád splatil důvěru, kterou mi dává.

Poskytl vám pan Ticháček velké kompetence?

Říkal jsem mu, že nechci dělat maskota, že chci mít pravomoc rozhodování i bez jeho vědomí. Souhlasil. Samozřejmě pokud dojde na peníze, musím ho informovat. Nemůžu mu oznámit - koupil jsem rotoped za tři sta tisíc. To by mě hnal.