Jako když se potápí loď. Zavinili jsme si to svojí hloupostí, mrzelo Veselého po porážce Klokanů v Norsku

Bodö (od našeho zpravodaje) - Nechválil. Nebylo co. Kouče mrzely oba zpackané konce poločasů a hlavně třetí gól, který dost možná dvojzápas rozhodl. „Tohle by zkušený tým nedopustil," mrzelo Veselého.

V čem byl největší problém?

V nervozitě, která byla větší, než jsme čekali. Ze svých hráčů jsem cítil, že měli zbytečný respekt k soupeři i soutěži. V prvním poločase jsme hráli dobře v defenzivě a docela se nám dařilo zastavovat soupeře před vápnem, byť někdy s vypětím všech sil a na poslední chvíli. Když jsme získali míč, byli jsme nepřesní, a do jedné či dvou nahrávek jsme míč ztratili. Přes to všechno jsme drželi přijatelný stav a měli jsme velkou šanci, kterou je potřeba proměnit.

A přišel trest, Albert Grönbaek poslal Bodö do vedení.

Tohle se nemělo stát. Kdybychom dokázali do pauzy dohrát na 0:0, mělo by to lepší vliv na druhou půli. V ní jsme se zlepšili, trefili jsme břevno a měli další dvě vyložené šance, které šly proměnit. Na druhou stranu, domácí měli taky šance, což bylo dané tím, že se hra roztrhala. Mrzí mě třetí inkasovaný gól, který asi hodně napověděl z hlediska postupu. Výsledek 0:2 by nám do odvety ještě dával naději, ale 0:3 už bude na otáčení hodně složité.

Jak velký vliv na výsledek měl umělý trávník?

Nechci se na něj vymlouvat, jen budu konstatovat fakta. Třeba odskok je jiný: míč vám letí kolem nohy a strašně těžko se na to reaguje. S takovou umělkou se moc často nesetkáte, je hodně měkká a jiná než u nás. Bohužel máme dalšího zraněného: Matoušek si udělal výron, Hála má problémy a na předzápasovém tréninku jsme ztratili Jánoše. Domácí svoji umělku maximálně využívají a soupeři s ní mají problémy. Neprohrálo nám to zápas, ale mohlo to mít vliv na přesnost.

V jakém smyslu?

Možná i kvůli tomu jsme se nebyli schopní dostat do presinku nebo soubojových věcí: bylo tam několik míčů za naši obranu, které domácí dohrávali na křídlech. Ovšem pokud chcete uspět, musíte proměnit sólový nájezd, což se nám nepovedlo. Kdybychom dali gól na 1:0 nebo 2:1, uhráli bychom přijatelný výsledek. Je to daň a velká škola. Není hanba prohrát s takovým soupeřem, ale čekal jsem, že v některých pasážích budeme vzdorovat víc. Musím domácím poblahopřát: mají vynikající hráče, dobrou strukturu hry a je to organizace, která je dobře vybudovaná. Proti nám to jasně ukázali.

Byla to velká škola i pro vás coby trenéra? Musel jste hodně improvizovat.

Bylo to, jako když se loď potápí. Ucpávali jsme díry na jedné straně a objevily se na druhé. Měli jsme ohromné problémy na soupeřově pravé straně, kde nás Bodö přehrávalo. Chtěli jsme tomu zamezit a pak se do toho přidaly zmíněné zdravotní problémy. Střídání jsme měli připravená s vírou, že první parta uhraje přijatelný výsledek, a pak přijdou hráči, kteří to oživí. Z hlediska ofenzivy se to podařilo, z hlediska defenzivy moc ne.

Vaši fanoušci navzdory vysoké porážce skandovali „Klokani, stálo to za to!" Stálo to za to?

Jim asi jo. Nemůžu na něco žehrat, byla to realita. Není náhoda, že Bodö vyhrává tituly o parník. Všechny jeho zápasy vypadají takhle a není náhoda, že v lize má devítibodový náskok. Ovšem mrzí mě, že když už se nám povedlo něco přežít, inkasovali jsme na koncích obou poločasů.

Ještě něco vás zklamalo?

Taky musíte vstřelit gól, když vám soupeř nabídne šance. Kdyby to skončilo 1:2 nebo 1:3, ještě by to bylo hratelné, ale takhle jsme si to vyřešili sami svojí hloupostí. Situace před třetím gólem byla řešitelná: otevřeli jsme střed hřiště a dojeli jsme na zbytečnou hektiku. Měli jsme to dohrát taktičtěji a nechat dvojzápas otevřený i pro odvetu. To jsme bohužel neudělali.