Článek
„Mám ho pořád před očima. Míša Ďuriš na přední tyči prodloužil centr z rohu, já jsem míč uklízel hlavou z kroku. Nikdy na ten gól nezapomenu,“ říká nynější obránce třetiligových Domažlic v rozhovoru pro Sport.cz.
Na něco takového se snad ani zapomenout nedá…
Už hodně zapomínám. Nepamatuju si, proti komu všemu jsme nastoupili, zápasů v Evropě bylo hodně. Ale na ten gól nikdy. Také proto, že jiný jsem v evropských pohárech nedal.(směje se)
Hlavičkoval jste po rohu sám ze dvou metrů. Šlo to vůbec nedat?
Hlídal mě útočník Costa. Velká hvězda, španělský reprezentant. Zápas se mu nepovedl. Zahodil dvě šance, neuhlídal mě při rohu, navíc byl ke konci vyloučený. Nezachytil můj pohyb, měl jsem před sebou prázdnou branku. Kdybych nedal, vyčítal bych si to do konce života.
Oproti Atlétiku byla přitom Plzeň chudá příbuzná, šlo o rozdíl světů.
Porazit tak věhlasného soupeře byl obrovský úspěch pro celou Viktorku. Byl to první triumf nad elitním evropským klubem. Vždyť Atlético půl roku předtím vyhrálo Evropskou ligu. Kromě Costy působily v Atlétiku další hvězdy - kapitán Emre nebo obránce Juanfran. Taky kanonýr Falcao, který byl ale tenkrát zraněný. Nastoupil proti nám i Koke, který je v Atlétiku dodnes. Je už klubovou legendou.
Costu jste dokázali zpacifikovat.
Byl nepříjemný, důrazný. Hrál rukama, tělem. Výborně si kryl míč, bylo téměř nemožné mu ho vzít. V televizi mi přišel pomalý, ale na hřišti lítal. Považuju si, že nám za dva zápasy nedal gól. Vycházel na mě v Plzni, v Madridu jsem zaskakoval uprostřed zálohy za Horviho (Pavel Horváth). Byl jsem s ním na pokoji, od rána až do odjezdu na zápas si dával na lýtko všemožné zábaly. Nepomohly. Pak si to s námi ale užil v Plzni.
Šlo o závěrečný duel podzimu, oslavili jste řádně nečekaný triumf?
Poslední utkání na podzim se pravidelně hrávala na narozeniny trenéra Pavla Vrby. Většinou se nám v nich povedlo něco velkého. Takže jsme s postupy slavili i jeho narozeniny. Co si vzpomínám, tak jsme se nešetřili.
Kdy vám došlo, čeho jste dosáhli?
Až s odstupem času. Jasně, věděl jsem, proti komu máme tu čest. Na stadionu Atlética na mě dýchala atmosféra velkého klubu, giganta. Ale že jsme dosáhli něčeho neskutečného jsem si uvědomil dva roky poté, kdy se Atlético dostalo do finále Ligy mistrů. A za další dva roky to zopakovalo.
Kromě záložníka Kokeho působí v Atlétiku nadále trenér Diego Simeone. Byl už tenkrát tak emotivní?
Pořád běhal k lajně. Trenérskou kariéru teprve rozjížděl, ale za celý zápas si snad nesedl na lavičku. Když ho teď vidím v televizi… Je pořád stejný. Rozhazuje u lajny rukama, vzteká se. Nezapře svůj temperament. I díky němu je Atlético konstantně mezi evropskou elitou. Jeho skalp se počítá, nikdo nám ho už nevezme.
Turnaj legend v Plzni
Během kariéry sdílel Václav Procházka kabinu s mnoha významnými ligovými fotbalisty. Stejně tak jeho bývalý parťák z Viktorie Martin Fillo. Se šestačtyřiceti z nich se setkají dva dny před Štědrým dnem v Plzni na Turnaji legend, který oba pořádají. „Účastnit se ho bude šest osmičlenných týmů, sehnat tolik hráčů není jen tak. Jde o kluky z Plzně, ze Slavie, ze Sparty, z Baníku, se kterými jsme měli možnost hrát v klubech nebo v reprezentaci. Dvacet z nich má v lize přes tři stovky startů,“ uvedl Procházka s tím, že výtěžek ze vstupného a dražby dresů půjde na neonatologické oddělení nemocnice v Plzni.