Gól snů vystřihl ajťák, který si svou oběť vyčíhl a nachytal

Efektní gól. A ke všemu ne náhodný. Jeho autor si totiž trutnovského brankáře Jana Šťastného dávno vyčíhl.

„Znám ho dobře, hráli jsme proti sobě včetně přípravy snad desetkrát. Během hry většinou vždycky stojí na hranici velkého vápna. Když jsem se tedy za půlkou k balónu dostal, jinak jsem snad ani zakončovat nemohl," usmívá se Martin Malý.

Překonanému gólmanovi už mimořádnou trefu nikdo neodpáře. Když slovutný Pelé na MS 1970 v Mexiku přehodil přes půl hřiště Ivo Viktora, měl brankář československého týmu velké štěstí, že míč jeho svatyni těsně minul. Jak později přiznal, takový gól pro něj mohl být noční můrou na celý život.

„Doufám, že nic takového jsem mu nezpůsobil. Několikrát zase doběhl on mě. Jsem zvyklý pohybovat se na ofsajdové linii. A jak stojí jako gólman hodně vpředu, většinou mi zkazí radost, je u míče dřív a gólu zabrání," oceňuje Malý protivníka.

Nejenže Šťastný inkasoval gól přes půl hřiště. Při marném couvání do branky ještě narazil do tyče, což je podle patrona soutěže Petra Švancary pro útočníka velká slast.

„Když jsem viděl, že se brankář zvedá, tak jsem se zasmál, bylo to vcelku veselé. Rozhodně bych mu nepřál, aby zůstal ležet," ujišťuje Malý, že není škodolibý.

Při nedělním vyhlášení na Galavečeru Grassroots fotbalu v Paláci Žofín a úterním televizním záznamu si každopádně užil svou chvíli slávy.

„Nejsem žádný velký slavoman. Řadu gratulací jsem ale samozřejmě dostal," ujišťuje.

Sedmadvacetiletý útočník hraje za tým, na který dokonale pasuje slavná hláška „STS Chvojkovice-Brod, zřejmě slušnej oddíl, no..." Pouze FK Náchod měl totiž mezi osmi finalisty ankety o nejhezčí gól z nižších fotbalových soutěží hned dvojí zastoupení. Malý zvítězil a jeho parťák Patrik Simon, který předvedl před parádní bombou kličku Zidanovku, skončil třetí.

„Předseda nám hned poslal esemesku, že jsme udělali dobrou reklamu pro klub," kření se Malý.

Finále ankety se tak de facto změnilo v klubové derby. „Také Patrikovi jsem přál vítězství. Uznává, že došlo k menší nespravedlnosti. V zápase, z něhož byla vybrána jeho trefa, jsem já dal gól ještě mnohem hezčí," poukazuje s nadhledem.

Žádné velké juchání si kumpáni v Praze nedopřáli. Když se raut po vyhlášení teprve rozjížděl, projížděli autem už kolem Poděbrad a uháněli domů.

„Kolega musel ráno brzy do práce, žádnou oslavu jsme si dopřát nemohli," vysvětluje.

Jak charakteristické pro borce z amatérských soutěží. Vedle fotbalu se musejí starat především o své civilní povolání.

„Já jsem ajťák. Soukromý podnikatel, který je sice sám sobě šéfem, ale musí pracovat tak dvanáct hodin denně. Na fotbal mi pak moc času nezbývá, což je obecně asi největší problém všech hráčů z nižších soutěží," poukazuje Malý.

Je mu jasné, že v hlasování ho podpořila spousta známých. „Za výhru asi nejvíc vděčím svým rodičům. A byla také jistá výhoda, že jako autor gólu za březen jsem v anketě figuroval jako první. Každé video trvá třicet, čtyřicet vteřin, takže ke spodním se možná někteří hlasující ani neproklikali," prokazuje Malý s úsměvem analytické uvažování ajťáka.

Náchod na jaře sestoupil z divize, po podzimu ovšem s přehledem vede přebor Královéhradeckého kraje. A Malý se Simonem jsou s 12 trefami jeho nejlepšími střelci v ročníku.

„Výjimečný gól se střelci podaří v průměru tak jednou za sezónu. Pokud jde o můj lob, zkoušel jsem ho třikrát. Jednou i pravačkou, což bylo docela humorné... Vyšel mi ale jen jednou," ohlíží se útočník, od něhož se teď budou lahůdkové banány očekávat.

„Možná se na mě budou spoluhráči zlobit, ale budu loby zkoušet dál. Třeba se v anketě ještě ukážu," těší se její historicky první vítěz Martin Malý.