Článek
Kopal si na plážích a od rána do večera žil úplně bezstarostně. Kdo ví, jak by se jeho příběh vyvíjel, kdyby ho ještě jako teenagera nedotlačili do velkého fotbalu. Byla by škoda, kdyby svět nepoznal umění maličkého Manuela Francisca dos Santos, jemuž se říkalo Garrincha. Podle portugalského označení pro střízlíka obecného, jednoho z nejmenších ptáků.
Nevešel se do žádné škatulky, od dětství se vymykal. V říjnu 1933 se narodil s poškozenou páteří. Jednu nohu měl do X a druhou do O, přičemž levačka byla o šest centimetrů kratší. Koho by napadlo, že ho FIFA vyhlásí sedmým nejlepším fotbalistou 20. století?
Báječný a nepředvídatelný driblér bavil fanoušky pohyby, které u nikoho jiného neviděli, a s protivníky si dělal, co chtěl. „Jak ho máme zastavit?" ptali se českoslovenští obránci před finále mistrovství světa 1962 trenéra Rudolfa Vytlačila. Pozorný Ladislav Novák sice Garrinchu uhlídal, jenže se trefili jiní a Brazílie byla zlatá.
Stejně jako čtyři roky předtím ve Švédsku, kde 24letý rozevlátý křídelník patřil k nejzářivějším hvězdám. Brazilci měli našlapaný tým: mladičkou kometu Pelého, spolehlivého brankáře Gilmara, krále přihrávek Didiho a pochopitelně Garrinchu, jenž uměl úplně všechno.
Přitom týmový psycholog radil trenérovi Vicentemu Feolovi, aby ho na šampionát nebral, protože se (stejně jako údajně nevyzrálý Pelé) do reprezentace se svým nízkým IQ nehodí. „Možná máte pravdu, ale o fotbale nevíte vůbec nic," reagoval Feola a pak spokojeně sledoval, jak podceňovaní borci posouvají partu v kanárkových dresech za titulem. Mimochodem, po obou jsou pojmenované kabiny v legendární aréně Maracaná: hosté chodí k Pelému, domácí ke Garrinchovi.
„Byl ceněný výš než Pelé, protože neměl takové předpoklady pro to, být tak velký fotbalista jako Pelé," poznamenal Josef Masopust, lídr stříbrného československého týmu z Chile 62, pro Český rozhlas.
Garrincha vyznával carpe diem. Stihl zplodit minimálně třináct dětí a peníze neřešil. V Brazílii se vypráví, že podepisoval absurdně nevýhodné smlouvy, a po čtyřicítce fatálně propadl alkhoholu. Ke konci života trávil víc času v nemocnici než doma a zkraje roku 1983 zemřel na cirhózu jater. Bylo mu 49 let. Jeho rakev se jednadvacátého ledna slavně vezla na střeše požárního auta, stejná pocta patřila bezmála čtyřicet roků nato i Pelému.
Oba na poslední cestě doprovázel pláč fanoušků a vděčné obrigado. Děkujeme.
