Článek
Jak lze hodnotit vystoupení českého týmu na mistrovství Evropy?
Hodnocení nemůže být jiné než, že se jedná o neúspěch. Ale je to sport a po úspěšném období nás potkalo výsledkové zklamání. Bohužel v tu nejhorší chvíli, při domácím šampionátu.
Neuškodila národnímu týmu účast hráčů Chemcomexu týden před ME na Lize mistrů ve Španělsku, zatímco ostatní mužstva přijela do Prahy odpočinuta a v plné síle?
Chemcomex Praha je v současné době lídrem české sálovky, letos vyhrál titul mistra ČR i český pohár a v tomto roce i Ligu mistrů. Pravidelně trénuje a hráči tohoto týmu se připravují celý rok na vrcholné akce. Z logiky věci jsem vsadil na základ reprezentace z kádru českého mistra. Ano, únava tam byla a i některé zranění pramenily z náročné sezóny.
Řada klíčových hráčů laborovala se zraněním již na začátku ME, dalo se tomu předejít?
Před srazem jsem věděl, že problém mají Havrda, Šafránek a Prokeš. Po konzultaci s doktory jsme je nechali v týmu a využívali ve hře i přes některé jejich zdravotní limitující faktory. Během přípravy a turnaje se postupně zranili Havel, Cieslar, Abrhám, Šnídl a bohužel asi i nejvážněji Martin Mareš.
Reprezentační tým nezvládl utkání s Belgií a nakonec i se Slovenskem, co byste dnes udělal lépe a jinak?
S Belgií jsme propadli takticky, nezvládli jsme začátek utkání a špatně se doplňovali při bránění. Navíc jsme nedali kontaktní gól z devítky a zranil se gólman Mareš. Byl to špatný zápas se vším všudy, který skončil debaklem. I když kluci bojovali, kvalitou to nestačilo. Co se týká zápasu se Slovenskem, herně jsme byli celý zápas lepším týmem. Byl to vyhecovaný zápas, kde na straně Slovenska zářil brankář Vozár a kde jsme nedokázali ze spousty šancí vytěžit více než jeden gól. Poté soupeř lacině vyrovnal a z dalšího trestňáku šel do vedení. My jsme šli do rizika a vyrovnali jsme. Bohužel penalty jsme nezvládli. Co bych udělal jinak? Sport je moc pěkný, ale někdy krutý v tom, že nemáte šanci na reparát.
Pro další vývoj ME byl i dost důležitý úvodní duel s Izraelem, nechtělo zde uhrát lepší výsledek i za cenu risku zdravotního stavu hráčů, v případě vyšší výhry bychom totiž mohli jít ve čtvrtfinále na Baskicko?
Byli jsme si toho vědomi. Ale byl to první zápas, dávali jsme se dohromady, trochu nervozity tam taky bylo a soupeř, který sice měl respekt, ale neměl co ztratit, dal náhodné góly. Lepší výsledek jsme prostě neuhráli.
Jak se Vám líbil evropský šampionát po organizační stránce?
Myslím, že všeobecné ohlasy byly dobré. Jak Jilemnice, tak Praha, svou roli zvládly. I když hlavě v Praze to bylo dost hektické, poněvadž se zde hrálo i finále házenkářské ligy žen. Ale je třeba poděkovat organizátorům a všem dobrovolníkům za pomoc. Hlavně stěžejním osobám Milanovi Semmlerovi a Milanovi Szabovi.
Po mediální stránce asi nelze organizátorům co vyčíst, nebyl proto tlak na hráče v domácím prostředí dost vysoký?
Dobrý hráč musí tlak ustát. Před turnajem jsme měli hlavní cíl postup na MS 2015, to se nepovedlo. Jestli to bylo tlakem, únavou, nekvalitou nebo špatnou taktikou si musíme sami vyhodnotit, zaujmout k tomu jasný postoj a pracovat dále. Českou sálovku jeden neúspěch nesmí porazit.
Co čeká českou reprezentaci dále a lze očekávat nějaké změny v kádru, nejspíše budeme hrát kvalifikaci o MS v Bělorusku, jak se na tuto skutečnost připravíte?
Uvidíme, ještě je brzy na jasný postoj. Změny určitě nějaké nastanou. Na závěr chci jen říct, že to je sport. Jednou nahoře, jednou dole. Dnes se často používá: "Nikdo neumřel, takže žádná tragédie." Přes výsledkový neúspěch musím kluky pochválit za přístup, pracovitost a týmové fungování po celý turnaj i soustředění před akcí. Zapracovali jsme nováčky do týmu a parta je skvěle přijala. Velmi dobrou práci udělal i Petr Šmeral, kterému velký dík za spolupráci. Stejně jako Pavlovi Koubkovi naší dobré masérské duši.
