Fotbalistou roku je potřetí Souček, dotáhl se na Rosického. Král trenérů Trpišovský měl vtipné přání

Je na něj spoleh i v turbulentních časech. Vzpomínáte na závěr evropské kvalifikace? Češi po říjnovém výprasku v Albánii nutně potřebovali sbírat body – a spasil je kapitán. Souček se trefil proti Faerským ostrovům (1:0), v Polsku (1:1) i s Moldavskem (3:0) a pak si s kumpány oblékl triko s mottem Jedeme na Euro.

Staronový Fotbalista roku je důležitý i pro West Ham, na přelomu roku s ním prodloužil smlouvu do léta 2027. Loni v červnu si vychutnal triumf v Konferenční lize: s parťákem Vladimírem Coufalem si na pohár stylově sáhli na stadionu Slavie, odkud oba do Londýna odešli. „Nádherná pohádka a největší úspěch mojí kariéry,“ vyznal se Souček v Edenu.

Třetím vítězstvím ve Fotbalistovi roku se dotáhl na Tomáše Rosického, jenž byl první v letech 2001, 2002 a 2006. Před nimi už jsou jen Pavel Nedvěd (4 trofeje), Ivo Viktor (5) a Petr Čech (9). „Je moc příjemné přiblížit se největším jménům českého fotbalu, některá jsem hltal už jako kluk,“ vyprávěl Souček.

Mimochodem, letos poprvé si mohl pro trofej přijít osobně. Předchozí dva momenty slávy mu sebrala covidová pandemie: poprvé se anketa vyhlašovala virtuálně, podruhé bez diváků. „Dvakrát jsem jen předtáčel zdravici, ale teď si to užívám. Byl to fajn rok,“ usmál se Souček. Na druhého sparťana Ladislava Krejčího měl pohodlný náskok 422 bodů, na třetího Coufala 568. 

Trenérem roku se počtvrté stal Jindřich Trpišovský, jenž byl se Slavií druhý v lize a v podzimní Evropské lize vyhrál skupinu před slavným AS Řím. „A taky jsme ovládli domácí pohár. Tuhle cenu beru jako poctu pro celou Slavii a pro všechny, kteří mi umožňují dělat moji práci na téhle úrovni,“ vykládal Trpišovský na tiskovce po vyhlášení. „Seděl jsem ve třetí řadě, a když jsem se rozhlédl, viděl jsem spoustu svých bývalých hráčů. Lingra, Juráska, Součka s Coufalem… Mimochodem, když jsem před lety začínal v Liberci, Cuf byl na transfer listině a všichni nad ním kroutili hlavou. A vidíte, dneska hraje v Anglii.“

Fotbalistkou roku je záložnice Klára Cahynová ze Sevilly: „Z loňska si hodně cením postupu v Lize národů, prošly jsme do elitní skupiny. Letos by se mi líbil historicky první postup na Euro, abychom český ženský fotbal někam posunuly.“ 

Kategorii Talent roku vyhrál sparťanský stoper Martin Vitík, jenž se s českou jednadvacítkou chystá na klíčovou bitvu evropské kvalifikace proti Islandu. „Když jsem si šel pro cenu, hlavou mi proběhla spousta vzpomínek včetně toho, jak jsem začínal a jak jsem procházel kariérou. Teď záleží jen na mně, co bude dál,“ pravil Vitík.

Do Síně slávy vstoupil Miroslav Kadlec: kapitána vicemistrů Evropy 1996 v úterý dopoledne čeká ještě privátní ceremoniál ve fotbalové centrále na Strahově. „Je to velká čest,“ řekl Kadlec na pódiu. „Když jsem slyšel všechna ta velká jména a sestavu, do které jsem vstoupil, vážím si toho o to víc.“

A přání do fotbalového roku 2024? „Rád bych se Spartou vyhrál titul a pohár,“ vydechl Vitík. „Taky bych bral titul. A mám ještě jedno pohárové přání,“ usmál se Trpišovský v narážce na nedávné osmifinále Evropské ligy s AC Milán, kdy slávisté v obou prohraných zápasech schytali červenou kartu. „Snad budou české kluby v Evropě hrát už jen v jedenácti.“