Expert o výhrách v pohárech: Je to vyznamenání i pro ligu. Plzeň nakopl jeden paradox

Slavia měla před Tiraspolem jeden problém: šance si vytvářela, ale neproměňovala je. A třeba v neděli proti Teplicím hrála do hlubokého bloku, což je pro útočící tým pokaždé nepříjemné. Zato Tiraspol hrál otevřenou partii a za jeho obranou bylo hodně prostoru, čehož slávisté dokázali využít.

Vždycky vás nakopne, když z prvních dvou příležitostí dáte dva góly. Pomohlo by to i v lize, pak by soupeři už nemohli tolik betonovat. Oba góly byly pohledné: první padl po skvělé akci a druhý po standardce, kterou výtečně zahrál Masopust.

Jasně, je to přece jen pohár. Asi k němu Tiraspol přistupuje jinak než české týmy. Možná bych se přece jen ještě vrátil k tomu začátku, který zápas hodně ovlivnil: za stavu 0:2 už Tiraspol musel hrát dopředu, což Slavia přesně potřebovala. Navíc podala výborný týmový výkon.

Trenér Trpišovský dobře trefil sestavu. Bylo v ní dost pohybu a Tiraspol s tím měl obrovský problém.

V Liberci to bude úplně jiný zápas, ale pořád platí, že Slavia je favorit. Proti Tiraspolu nabrala sebevědomí, které jí může pomoct i při hře do plné obrany. Šest gólů není málo a útočníka Chytila povzbudí dva.

Moc se mi líbila, hlavně první poločas měla nadstandardní. Hlavní plusy? Agresivní presink a velká kvalita v přechodové fázi. Sparťané byli skvělí na balonu, nebáli se hrát a kdyby Wiesner zvýšil na 2:0, zápas by se vyvíjel jinak.

A po pauze už Sparta nebyla tak dobrá na míči jako předtím. Betis prostřídal, na plac přišla kvalita a hráči vybírali správná řešení. To rozhodlo.

Fotbal je o chybách a Vindhal za jednu s celou Spartou zaplatil. Přišel dlouhý míč a u gólmana zřejmě došlo ke srážce myšlenek. Zahraju hlavou, nebo si to nechám pro sebe? Kdyby Vindahl počkal, sebral by to. Patří to k vysokému presinku: jestli ho chcete hrát, vysoko se musí pohybovat i brankář.

Tohle se v pohárech musí proměňovat. Pozice Karabce byla dobrá, stačilo dobře nastavit hlavu a trefit branku. Možná byl překvapený, že tam balon vůbec přišel. Ohromná škoda pro Spartu, že jí utekla podle mě zasloužená remíza, i pro Karabce. Sparta má v ofenzivě velkou konkurenci a navíc byl v ligovém trestu, takže gól v poháru by mu mohl náramně pomoct.

Dokázala si, že při troše štěstí může bodovat i proti soupeřům na úrovni Betisu. Je vidět, že ušla kus cesty. Má sílu i kvalitu, její hra je náročná. Pro Spartu je dobře, že byla dostatečně trpělivá, a navíc přivedla správné typy do svého způsobu hry. Teď z toho těží i v Evropské lize.

Plzni paradoxně pomohl inkasovaný gól na začátku druhé půle. Přepnula a dokázala zápas otočit. Dlouhá cesta, umělka, první gól Astany… Nic z toho Plzeň nepoložilo, znovu ukázala svoji sílu.

Comeback Plzně je skvělý pro celý český fotbal. Dostala nepříjemný gól s tečí, ale reakce byla ukázková. Měla pod kontrolou střed hřiště, Astanu přehrávala a dostávala se do tlaku i šancí. Zasloužená výhra.

Současná Plzeň je jiná v tom, že nemá problém střílet góly a veze se na vlně. A když prohrává, dokáže zápas urvat pro sebe. Už před týdnem na Spartě nehrála špatný fotbal. A že tam prohrála? To proti dnešní Spartě není žádná ostuda. Plzeň si ten zápas dobře vyhodnotila, přepnula a teď to má v Konferenční lize nadějně rozehrané.

Napadá mě třeba středová formace Bucha, Kalvach, Šulc. I díky jejich formě, jistotě a nápadům to Plzeň v Astaně zvládla. Chválím i mladé stopery Hranáče s Dwehem, oba se perfektně adaptovali a jsou nebezpeční i směrem dopředu.

Věřím v to. Po dvou výhrách ze dvou zápasů jsou Plzeň se Slavií na dobré cestě a strach nemám ani o Spartu. V pohárech se ukazuje, že česká liga má kvalitu: pět vítězství ze šesti pohárových zápasů už není náhoda.